Pár řádků z BC pod Annapurnou

Včera jsme doletěli do BC vrtulníkem z Pokhary, kam jsme se přesunuli o den dřív z KTM letadlem společně s Kristinou, která je tady na treku okolo Annapuren. Bylo to krásný a zvláštní. Na dvacátý výpravě trávit dva dny uprostřed expedice v pohodovým počasí s miláčkem :-) (kontrola základních mozkových funkcí proběhla, zatím činnost beze změn)

Kristina teď běhá okolo hory, na kterou my toužíme vystoupit a zatím mrznem v BC. I když tábor tady - 4100 m, na, dalo by se říct louce a pod Lhotse 5 300 m v ledu a kamení je velikej rozdíl. Teploty v noci jsou tady těsně pod bodem mrazu. Na Lhotse bylo k -10 °C. Čelo ledopádu na nás čeká asi ve vzdálenosti půl kilometru, zítra se s ním seznámíme, vyrážíme opět nahoru.

Doufám že seznámení nebude podobný jako můžete najít na www.donbowie.com. Má tam fotky ze kterých mrazí, lavina přejela několik lidí. nikomu se nic nestalo, ale když jsme je prohlíželi s Kristinou před tím než jsme se každej vydali svým směrem, moc do zpěvu mě nebylo...

Já jsem dneska na dietě, už několikátej den mě trápí trochu žaludek, ale snad to nebude nic většího. I když denní jídlo jenom čaj ty nohy dost rozbrnká! A když jsem u těch noh....Na začátku zimy jsem si pořídil nový kalhoty. Plandaly na mě. Když jsem odlétal na expedici skoro jsem se do nich nevešel - trénink asi něco přinesl. No a už na mě zase vlajou:-).

To je daň výšce a nedostatku kyslíku. Tráva je OK a těšíme se na zítřejší výstup do CII. Uděláme vynášku, postavíme stan, prohlídneme terén nad táborem, přespíme a valíme dolu. Potom už budeme vyčkávat.

Potřebovali by jsme alespoň tři, spíš čtyři dny aby jsme se mohli pokusit o vrchol. Ten letos už zdolala parta, která odletěla naším vrtulníkem. Šest Šerpů a pět hororlezců, všichni s kyslíkovýma přístrojema. Z lidí kteří tady zůstali - je jich asi 15 se pokud vím nechystá s kyslíkem nikdo. Ta předchozí parta měla první pokus už así 9.4., vyšel až tenhle i když dost foukalo, ale Šerpové jsou silní navíc tím že všichni používali masky vítr dost eliminujou.

Naše tři noci v 6 400 m jsou v místních podmínkách super aklimatizace i když původní záměr proč jsme jeli na Lhotse byl CIII 7300m a tam přespat. Dostali jsme se něco nad 7000 m. Výmluvy proč ne dál - silnej vítr a mráz, absolutně modrej vodní led kterej se tříštil o blbým sklonu ( nejde jít po dvou a ani nejde lézt na zbraních ), ale hlavně padající kamení. To nás odradilo i od pokusu zakopat se v tý vejšce nouzově ve stěně a přespat tam.

Na další pokus by jsme museli čekat několik dnů kdy by se mohlo zase pro změnu vydrbat počasí, takže jsme s postupujícím datem volili přesun.
Ale pokud budem stavět ještě jeden tábor nad 7000 m, můžeme se z něj pokusit o vrchol, už jsme podobný akce podniklali. A věřím že i regenerace dole mezi vegetací pomohla.

Narozeniny na vrcholu nestihnu, to je jasný, ale stejně nerad by jsm dodržel datum odletu na letence - 29.5.