Otevřené dveře nad Stříbrnou zvou do krajiny Krušných hor. A za příběhem zaniklé vesnice

2. listopad 2026

V Krušných horách stojí nad obcí Stříbrná na Sokolovsku neobvyklý fotopoint. Otevřené dveře. Vznikl z nápadu řezbáře Milana Vojáčka a jeho manželky, kteří chtěli připomenout zaniklou vesnici Nová Ves a vrátit život místu, kde kdysi žili lidé. Dnes sem turisté chodí za výhledem na okolní kopce, fotografiemi i chvílí klidu.

Nápad vznikl při cestách po Šumavě. Milana Vojáčka a jeho ženu inspirovaly dveře, které viděli na vrcholu Pancíře, a také projekty připomínající zaniklá sídla a jejich historii. Rozhodli se proto podobným způsobem upozornit na někdejší Novou Ves, která bývala propojená se Stříbrnou. „Většinou se dveřmi vstupuje do místnosti. Tady se těmi dveřmi vstupuje do krajiny nebo do toho místa. A tohle místo je spjaté s lidmi, kteří tady kdysi žili,“ vysvětluje Milan Vojáček.

Původním záměrem tedy nebylo vytvořit atrakci pro fotografující turisty. Fotopoint se z dveří stal až postupně. Samotné dveře mají navíc svoji vlastní historii. Jsou z modřínu a pocházejí z půdy domu ze sousední vesnice. Podle autora neobvyklé vyhlídky mohou pocházet z doby, kdy byla Nová Ves ještě obydlená.

Řezbář a autor Otevřených dveří Milan Vojáček vyřezal na vyhlídce i posezení

Dveře nejsou jediným důvodem, proč se na vyhlídce zastavit. Návštěvníci tu najdou i přibližně čtyři metry dlouhou modřínovou lavici s motivem turistické boty. Milan Vojáček jí říká biokino. Bytelné posezení nabízí široký výhled do okolní krajiny. Za dobré viditelnosti je možné zahlédnout Bublavu, zástavbu Stříbrné i místní kostel. V okolí se pasou ovce a někdy také krávy. Typickým prvkem krušnohorské krajiny jsou jeřabiny, které na podzim dodávají místu jedinečnou atmosféru.

Otevřené dveře mají své kouzlo v každém ročním období. Za pěkného počasí sem lidé míří také před západem slunce, který se dá fotografovat přímo v rámu dveří. Podle Milana Vojáčka je ale nejdůležitější především atmosféra místa, kde se dá posedět, rozhlédnout se po Krušných horách a připomenout si příběh krajiny, v níž kdysi stála další vesnice.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.