Osudy českých letců za 2. světové války ukazuje Muzeum RAF v Polici a Czech Spitfire Club

Díky knížkám od tatínka, které byly o této době a vyšly hned po druhé světové válce, se chtěl českým letcům věnovat. „Později jsem si všiml, že mládež utíká k jiným aktivitám, a když jsem viděl, že se v Jihlavě uskutečnilo několik neonacistických pochodů za sebou, tak jsem si řekl, že se asi někde stala chyba,“ podotýká. Začali dělat přednášky, besedy a výstavy a nakonec i postavili maketu letounu Spitfire. „Snažíme se s velkou pokorou připomínat naše letce tak, aby z veřejného prostoru nezmizeli.“

Získali jsme z Anglie plány letadla Spitfire Supermarine

„Podařilo se nám získat z Velké Británie většinu originálních plánů celého letounu. Potom jsme oslovili několik firem, které je dokázaly převést do počítačového programu, vyřezalo se to z polystyrenu a udělaly se formy. Je to podobný proces, jako když se staví větroň. Letoun není určen k létání, je jen pro předvedení na akcích typu odhalování pomníků nebo vzpomínkové akce, ale zase se s ním dostaneme třeba na Hradčanské náměstí v Praze, na Špilberk, všude, kam bychom se s létajícím letounem nikdy nedostali,“ vypráví Zdeněk Sadecký s úsměvem.

Zdeněk Sadecký, předseda Czech Spitfire Clubu|foto: Milan Kopecký

Převážení letounu je fyzicky náročná práce, ale s jeho sestrojením pomohou členové klubu nebo i pořadatelé akce. „Snažíme se postavit improvizovaný tábor RAF, stan, dobové předměty, radiostanici, takové dioráma, aby si návštěvníci mohli představit, jak ten život na letištích probíhal,“ říká předseda Czech Spitfire Clubu, jehož členové na sobě mají i vojenské uniformy našité podle originálů. Ty jsou však staré několik desítek let, proto jsou uloženy tak, aby se nepoškodily.

Naši letci byli skutečná elita

Kromě akcí, které se konají v průběhu roku po celé zemi, vystavuje Czech Spitfire Club artefakty z druhé světové války v Muzeu RAF v Polici u Jemnice. K vidění je například palubní kompas letounu Spitfire v perfektním stavu. „Přístroj sloužil k tomu, aby pilot věděl, kam má letět. Letci měli tenkrát minimum vybavení – mapu, kompas, hodiny, a to všechno jim muselo stačit na to, aby věděli, kam mají letět. Například noční stíhač Karel Kuttlewascher musel doletět z Británie do Francie, tam najít letiště, někoho sestřelit a potmě se vrátit zpátky a přistát. Na klíně měl mapu, svítilničku a kompas, s tím si musel vystačit,“ říká obdivně Zdeněk Sadecký. „Byla to elita, proto měli tak dobré výsledky.“

Na křídlech lva

Klub spolupracuje s firmou Promedica Praha, a také s Ondřejem a Jiřím Soukupovými z Jindřichova Hradce. Ti se zabývají vojenskými ilustracemi vytvářenými v počítačovém programu ve 3D podle skutečných situací ve vzduchu za druhé světové války. Obrazy i další dokumentace vyšla v knize Na křídlech lva. I tato publikace je k vidění v muzeu.

Muzeum se již několikrát přestěhovalo od Jihlavy, přes Hrádek a Havlíčkův Brod až do obce Police, kde bude letos v létě otevřeno druhým rokem. „Snažíme se, aby nešlo jen o nostalgické vzpomínání, ale také o popularizaci historie a letectví. Oblast techniky je v našem školství trošku popelkou, protože se mladým lidem zdá složitá a my jim chceme ukázat, že to vlastně tak složité není a že je to docela zábava,“ usmívá se Zdeněk Sadecký.

Kompas z letadla Spitfire|foto: Milan Kopecký

Slavnostní otevření muzea se koná v sobotu 23. 6. a zde je podrobný program akce. Nově bude letos otevřena Síň slávy, která připomíná osudy letců z 68., 311., 312. a 313. perutě RAF. „Myslím, že jejich životy stojí za připomínání,“ uzavírá předseda Czech Spitfire Clubu v Dobrém dopoledni.​