Osamělý komín u Prosetína připomíná prvorepublikovou vápenku
Na samém kraji Žďárska nad obcí Prosetín stojí uprostřed zelené přírody vysoký komín. Kolem něj není vidět žádná tovární budova, nic, k čemu by mohl patřit. A přece má za sebou téměř stoletou historii, stejně jako naše republika.
„Tu vápenku postavil prosetínský občan Karel Vašíř. Byl jedním ze čtyř sourozenců, jeho bratr Josef byl můj pradědeček, jedna z Josefových tří dcer byla moje babička,“ vysvětluje prosetínský rodák Blahoslav Maršálek, který si o vápence zjistil všechny dostupné informace.
„Karel Vašíř byl takový vlastenec, že když Hitler obsadil v březnu 1939 republiku, tak to nepřežil, ranilo ho,“ dodává o staviteli a prvním provozovateli vápenky. Karel Vašíř ale s provozem vápenky skončil už v pětatřicátém roce, protože i jeho dostihla světová hospodářská krize. Vápenka osiřela. Rok před druhou světovou válkou se do opuštěné vápenky nastěhovala jedna z místních rodin, protože v Prosetíně byla bída o byty. Bez elektriky v ní přežili celou zimu.
Ve vápencovém lomu přilehlém k vápence se však dál pokračovalo s těžbou stavebního kamene. Po válce se místo použilo k likvidaci válečného střeliva: „Bylo toho spousta, po polích se nasbírala spousta munice. Všechna z celého okolí se v lomu odpálila, ale vznikla tak silná tlaková vlna, že to nevydržela střecha, spadla a ty zdi, které tam zůstaly, se potom také rozpadly,“ vypráví prosetínský pamětník.
Druhý pokus rozjet vápenku se nepodařil
Vápenka dostala šanci rozjet se ještě jednou, a u toho už byl Blahoslav Maršálek osobně. Tehdy pracoval u stavebního podniku a elektrifikaci vápenky dostali v roce 1959 jako pracovní úkol. Na obnovení pálení vápna v opuštěné vápence měl zájem tehdejší národní výbor. Jednak chtěl dát přes zimu práci zaměstnancům JZD, ale také proto, že zdejší vápno bylo vyhlášené pro svůj vysoký obsah cementu. „Výrobní postup ale nebyl nikde zapsaný, a tak i přes dohled expertů na pálení vápna, se nedařilo. Po dvou letech se pálení vápna opět zrušilo,“ vzpomíná Blahoslav Maršálek.
Z továrny nic nezbylo. Most s kolejemi vedoucí z lomu přímo do vápenky zmizel, stavební suť si rozebrali lidé, jen komín zůstal stát jako připomínka zašlých časů. Je opravený a zabezpečený a leží na turistické stezce značené od roku 2007 na trase Štěpánov nad Svratkou – Olešnice – Svojanov.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
