Osada pivařů z Jamného táboří každý rok někde jinde. Totem si vozí s sebou
Už přes šedesát let existuje v Jamném na Jihlavsku trampská osada, která přijímá jen chlapy. Říkají si Osada pivařů a letos vyrazili na potlach k rybníku u Dudína. S sebou si kromě pivních sudů vezli i osadní totem.
„Osada byla založena roku 1964. Od té doby se jezdí každý rok," říká šerif Milan Barák. A proč si říkají Osada pivařů? „Si dáme pivo rádi, prostě to tak nějak vzniklo," dodává. Dnes má osada devatenáct členů, ale byly doby, kdy jich na trampy jezdilo čtyřicet. Základnu v Jamném žádnou nemají. Každý rok jezdí na jiné místo na výroční potlach. Ženu mezi sebe opravdu nikdy nepřijali. „Děláme v kulturáku na podzim s manželkama," dodává jedinou výjimku šerif.
Na louku k rybníku u Dudína přijel i jeden ze zakládajících členů Osady pivařů. „Špejtek Jarda," představuje se čilý chlapík o berlích. „Asi tři čtyři jsme vyrazili s áčkem a byli jsme tam nacpaní," vzpomíná s úsměvem na osadní počátky. V osadní kronice jsou z této doby černobílé fotografie, které vzpomínky potvrzují. Osada má od roku 1964 i svou hymnu. „My jsme parta trampíků, vysloužilejch fotříků. Jednou za rok, stejně jako dřív, vyjedem si zařádit," recituje začátek písně Jarda Špejtek.
Čtěte také
Pivaři z Jamného mají i svůj totem, který každý rok naloží a dovezou ho na tábořiště. Jeho autorem je polenský všeuměl František Vacek a každá část totemu něco vyjadřuje. „Sova, to je moudrost. No a ten býk, ty rohy, to je síla," popisuje Jarda Špejtek. Ve spodní části totemu, hned pod lebkou se skříženými hnáty, která vyjadřuje konec života, je pivní sud.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
