Originální šperky z maličkých korálků tvoří Eva Prachařová mezi prací a rodinou. Každý šperk má své jméno

Tvoří doma v malé pracovně, kde má zásoby materiálu - statisíce maličkých korálků, jehly, nitě, papíry a pastelky na rozkreslování návrhů. Každý šperk nakonec dostane jméno, které může být inspirované filmem, knížkou nebo pocity: „Přiletěl z Mnichova, Tohle je to se jmenuje Normální gurmáni, Dnes večer nepřijdu domů, Francois, nebo Buď spokojená. To je z období, kdy člověk prochází tou pubertou svých dětí a hledá nějaký únik. Takže Buď spokojená a mám i Buď klidná a Buď silná,“ směje se umělkyně.

9 fotografií

Její náušnice vznikají kombinací dvou technik. Pevná část je šitá takzvaným cihlovým stehem, protože korálky musí přesně doléhat a nelze je jen navlékat. Na ni navazují třásně, které už tvoří jednodušším způsobem. Pracuje s velmi tenkými jehlami, které se časem ohýbají podle toho, jak s nimi dlouho šije.

„Korálky se nakupují, já sice preferuju české sklo, hlavně broušené a mačkané, ale tady ty korálky to je japonský rokajl a pracuju buďto s korálky miyuki nebo toho. A ještě se dělí na kulatý a cylindrický rokajl. To jsou takový válečky. Jeden korálek je jako druhý a hezky to do sebe pasuje,“ ukazuje Eva Prachařová svou techniku. Barevné kombinace si navrhuje na papíře a vybarvuje ručně pastelkami, i když na to existují i digitální nástroje.

„Já jsem samouk. Začínala jsem někdy ještě na střední škole, a začala jsem takovým tím obyčejným ketlováním a navlékáním. Odtud jsem přešla postupně k tomu šitému šperku, který mi přijde, že je víc osobitější, dává větší možnost toho, jak se nějak vyjádřit, jak tam ty tvary a pocity a myšlenky všechno dát,“ zamýšlí se paní Eva. A kdy má šperky čas? „Nemám, samozřejmě nemám čas, ale když člověk chce, tak si ho musí někde nějak udělat. Takže šiju po nocích,“ usmívá se.

Další tvorbu Evy Prachařové najdete například na stránce zde.