Okuste kustovnici. A zkuste ji pěstovat

26. duben 2021

V tradiční čínské medicíně kustovnice čínská po staletí platí za léčivou bylinu. Jejím plodům se říká ovoce radosti, ovoce štěstí a také ovoce dlouhověkosti. Domovinou této rostliny je Himálaj.

Z Asie kustovnice čínská doputovala do Evropy a v poslední době tady nabývá na stále větší oblíbenosti. Ani odborníci nevyvracejí, že plody kustovnice (goji) jsou malou vitamínovou bombou. Až zázračné léčivé účinky, o kterých se v souvislosti s nimi někdy můžeme dočíst, ale zatím vědecky podložené nejsou.

Kustovnice čínská

Spoléhat se tedy musíme jen na vlastní zkušenosti s kustovnicí. Přičemž jedno varování je třeba brát v úvahu: pokud máte předepsané léky snižující srážlivost krve, užívání těchto plodů předem proberte se svým lékařem, mohly by totiž u vás vyvolat krvácení. Opatrně s kustovnicí také v těhotenství.

Nutriční terapeut Marek Hanza z Fakultní nemocnice Plzeň považuje plody kustovnice za srovnatelné s šípky a radí zařadit je do jídelníčku: „Obsahují řadu vitamínů, takže se dají doporučit k jídlu. Raději bych ale volil plody v biokvalitě a nekupoval je z dovozu, protože dřívější kontroly v některých odhalily pesticidy a plísně, na to pozor. Pokud je někdo opravdu velký fanoušek kustovnice, může si z nějakého zahradnictví objednat keř, ten zasadit a plody si vypěstovat vlastní.“

Pěstování kustovnice

Kustovnici čínské se bude dařit na slunném místě. Potřebuje hodně prostoru. Uvítá propustnou půdu, které dodáme živiny kompostem nebo hnojem, a dostatečnou zálivku přibližně jednou za 4 týdny. Pokud keř trpí padlím nebo mšicemi, zasáhneme proti nim stejnými přípravky jako u zeleniny. Zimu kustovnice jakožto himálajská rostlina přežívá bez problémů.

Podle pěstitelky bylin a drobného ovoce Štěpánky Janoutové z Rokycanska je velmi důležitý řez kustovnice: „Hodně zahrádkářů si stěžuje, že jim keř neplodí nebo že začne kvést dlouho a potom nestihne vyplodit. Na to je takový fígl - koncem května, začátkem června kustovnice hodí takové dlouhé měkké šlahouny, ty zkrátíme zhruba na třetinu délky a tím ji donutíme k dřívějšímu kvetení.“

Kustovnici si můžeme namnožit hřížením, řízkováním nebo i ze semínek. Jak ale upozorňuje pěstitelka, semínka sice rychle vyklíčí, nicméně rostliny si nezachovávají ty odrůdové vlastnosti, které mají kustovnice zakoupené v zahradnictvích.

Keře kustovnice čínské vysazujeme na jaře nebo na podzim, než zaplodí, může to trvat i 3 roky. Zralé plody se nesmí sbírat ručně, aby nedošlo k oxidaci a při sušení nám nezčernaly. Proto je pouze setřásáme na plachty a pak sušíme na slunci.

Využití plodů kustovnice

Plody kustovnice můžeme jíst i čerstvé, nasušené pak nacházejí uplatnění všude tam, kde jiné sušené ovoce. „Plody namočíme a můžeme je přidat do salátu, rýže, müsli, jogurtu nebo koktejlu. Doporučená denní dávka kustovnice je 6 až 15 gramů, větší by mohla způsobit zažívací potíže, zejména lidem s citlivějším zažíváním,“ říká plzeňská fytoterapeutka Monika Šedivcová.

Plody kustovnice jako součást vyváženého jídelníčku

Bylinkářka přidává i recept na zdraví prospěšný čaj: 3 čajové lžičky goji zalijeme vodou a vaříme 5 až 10 minut. Pijeme na lačno ve 2 denních dávkách, plody můžeme sníst. Čaj má adaptogenní, imunostimulační, antioxidační, detoxikační a celkově regenerační účinky.

Zázraky od kustovnice nečekejte, ale jako součást vyváženého jídelníčku vám určitě udělá dobrou službu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.