Ohrožené děti se mohou ubránit, stačí, když budou vědět, kam se obrátit

19. září 2014
Dobré odpoledne

Pocit bezpečí je to nejdůležitější, co by malé děti měly zažívat, přesto zhruba asi 40 tisíc dětí ročně v České republice zažívá nějakou formu násilí, uvádí preventistka Aneta Dvořáková z Centra primární prevence Spektrum ze Žďáru nad Sázavou. Nebezpečí, která se týkají menších dětí z prvního stupně základních škol, mohou mít formu šikany, nevhodných vztahů v kolektivu, nějaké formy násilí nebo nepříjemných pocitů ze strany spolužáků, kamarádů, ale třeba i od lékaře, na ulici nebo dokonce ve vlastní rodině. Až několik desítek dětí ročně bývá uneseno do zahraničí, ale tyto případy jsou často spojeny s porozvodovými hádkami mezi rodiči.

„Poučit děti by měli v první řadě rodiče,“ říká Aneta Dvořáková. „Základní informace by měly děti vstřebávat od malička. Měly by vědět nejen, jak se správně chovat, ale také naopak, že když se jim něco nelíbí, měly by se umět ozvat, říct to a umět se i bránit.“

Případy, kdy jsou děti osloveny na ulici cizím člověkem z auta, který je lákal a nabízel dárky, se stávají i u nás. Poslední případ ze Žďárska, kdy základní škola ve Velké Losenici vydala varování před autem s tmavými skly, ze kterého byly dívky údajně lákány, aby do něj nastoupily, potvrzuje i Aneta Dvořáková: „Skutečně se to může stát, děti se nám s takovými věcmi občas svěřují, ale naštěstí jsou tak chytré, že to ihned řeknou rodičům nebo učitelům, a tak je to správně. Děti si ovšem také často myslí, že by nabízený dárek vytrhly a utekly s ním, ale my se jim snažíme vysvětlit, že dospělého nepřeperou, že se s ním nemají bavit vůbec, prostě utéct a okamžitě o případu někomu dospělému říct.“

Děti, které jsou ohroženy ve vlastním domově, mají také mít možnost někam se obrátit. První osobou, které se svěřit, by měla být třídní učitelka nebo pan učitel, protože oni mají síť kontaktů návazné péče a jsou schopni dětem pomoci. Podle preventistky je další možností je zavolat na linku důvěry na číslo 116 111. „Linka je zdarma, děti se tu mohou svěřit a pomoc tady najdou. Na našich preventivních programech jim říkáme, že se mohou obracet i na nás, a také se nám to občas stává. Osvědčila se nám také spolupráce s městskou policií a funguje to určitě i ve většině měst na Vysočině, kde u policie pracují preventisté, kteří také vědí, jak se zachovat a jsou schopni pomoci.“

Linka důvěry funguje nejen pro děti, ale i pro dospělé, ale existuje i linka přímo nazvaná Ztracené dítě 116 000 a nebo linka 116 123 linka první psychické pomoci, kam mohou volat především rodiče ve vážné situaci, kdy mají o své dítě strach. „Rodičům doporučujeme mít co nejširší seznam kontaktů na rodiče spolužáků svých dětí, aby je mohli případně obvolat, dříve než se začnou bát. Dítě by naopak mělo mít svůj den naplánovaný a mělo by vědět, že pokud se tento plán změní, mělo by o tom dát rodičům vědět,“ uzavírá preventistka Aneta Dvořáková.

CHAT:

Adéla, Jihlava - Dobrý den na Region. Říkala jste, že vám děti občas nahlásí černé auto a že je někdo lákal dovnitř. Nemohli si to ty děti vymýšlet? Pod vlivem mediálních kauz, mluví se o tom i v odpoledních hodinách ve zprávách, děti mají bujnou fantazii. Nechtěla bych se pořád tak bát. Adéla.

Dobré odpoledne Adélo, jistě je pravdou to, že děti mají bujnou fantazii a takové informace nebo příběhy si mohou vymyslet. Domnívám se, že nic nestojí s dětmi na toto téma hovořit, zajímat se o to, co přes den zažijí a co se jim přihodilo. Není nutné stále se obávat nebezpečí, které na naše děti venku číhá, pouze mít otevřené oči a naslouchat tomu, co se v okolí našich dětí děje. Hezký den, s pozdravem Aneta Dvořáková, Spektrum - Centrum primární prevence.

autor: dak
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu