Odpoledne prodává v supermarketu, po nocích maluje. Umělkyně Jaroslava Bárt zažila nečekanou životní změnu
Výtvarný talent z dětství může člověk rozvíjet a stát se umělcem, nebo život dopadne jinak, a je po tvorbě. Pokud ovšem nepřijde nečekaná životní změna. Takové zažila třebíčská malířka Jaroslava Bárt hned dvě, a obě ji po mnohaleté pauze vrátily k výkresům a k malování, přestože v běžném životě pracuje v supermarketu.
„Malovala jsem od dětství, měla jsem učitele výtvarné výchovy, který také dělal krajinky, to byl pan Havlín. Takže jsem potom chtěla jít na nějakou uměleckou školu, ale přijímačky mi nevyšly. Tak jsem se o to přestala zajímat a šla jsem jinu cestou,“ vzpomíná na své malířské začátky.
Dědictví a malíř
Jenomže pak se v životě Jaroslavy Bárt staly krátce po sobě dvě zásadní věci, které jí změnily život. „Dostaly se mi do ruky pastely, uhly a akvarely z dědictví po malíři z Holandska, a tím mě to trošku nakoplo, že jsem to začala znovu zkoušet. A pak jsem taky potkala skvělého malíře Pavla Hlaváče, který chodil nakupovat k nám do obchodu. On mi projel Facebook, kam jsem dala pár obrázků, a on mě potom oslovil s tím, že bych se tomu měla věnovat víc,“ směje se talentovaná žena.
Maluje a přitom dál chodí do práce. „Je to náročné. Beru si odpolední a maluju po nocích, protože potřebuju klid. Pořád jsem mezi lidma, takže potřebuju osobní klid i klid v tom bytě, protože ateliér nemám,“ vysvětluje Jaroslava.
Nejraději má krajiny, které maluje částečně podle fotografické předlohy, vlastní nebo poslané, ale na obraz si potom krajinu dotváří podle sebe. „Aby to na mě působilo esteticky, aby to byla pěkná kompozice jako zahrada, prostě si to jako zahradník sázím. Když někam jedeme vlakem nebo autem, tak mě strašně baví pozorovat krajinu, jak padá světlo, kde jsou stíny, jak jdou mraky, a to potom někdy do obrazů použiju.“
Výstava obrazů Jaroslavy Bárt nazvaná "V krajinách" je k vidění v třebíčské galerii Předzámčí do 19. listopadu 2023.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
