Od kaple sv. Rocha ve Zlatých Horách je nádherný výhled na Jeseníky i do Polska

Pro stavbu kaple si její budovatelé zvolili skutečně strategické místo. Malá plošina v nadmořské výšce přibližně 570 metrů vystupuje z úbočí Biskupské kupy přímo nad centrum Zlatých hor. Nejprve se toto místo jmenovalo Kamenná hora, po dostavbě kaple se mu začalo říkat Rochus.

Svatý Roch býval jedním z ochránců před morem, a tak není divu, že i historie zdejší kaple souvisí s morovou epidemií, která postihla město v letech 1632 až 1633. Tehdejší farář vyzval občany města, aby se v prosbách o ochranu obraceli právě na sv. Rocha. Slíbil jménem zlatohorských měšťanů, že pokud mor skončí, bude postavena k jeho slávě kaple.

Prosby byly vyslyšeny a mor ve Zlatých Horách ustal. Hned následujícího roku byla vyhlášena sbírka na kapli. Něco peněz se vybralo, ale na stavbu to nestačilo. Navíc zuřila třicetiletá válka s drancujícími Švédy. A aby toho nebylo málo, přišla v roce 1655 další morová epidemie.

Ke kapli vede zelená turistická značka|foto: Miroslav Kobza

Ztrápení obyvatelé Zlatohorska nebyli schopni dát dohromady na stavbu potřebný obnos, a tak v roce 1657 vyslal niský probošt Franz Karl Nentwig muže do Slezska, na Moravu a do Rakouska s prosbou o příspěvky. Biskupská konzistoř ve Vratislavi 8. června 1661 stavbu kaple povolila a ještě téhož roku biskupský dvorní zednický mistr Melchior Werner začal kapli budovat. Bohoslužby se zde poprvé konaly už o rok později, jak jinak než na svátek sv. Rocha. I když v té době ještě kaple neměla střechu. Celá pak byla dokončena v roce 1666.

Rakušáci kapli bránili, Prusové dobývali

Kaple je často spojována s válečnými událostmi, a to jak v dobových dokumentech, tak i v pověstech. Strategickou polohu nad údolím využívalo rakouské vojsko k ochraně města a cesty vedoucí do Vrbna za prusko-rakouských válek v 18. století. Tak zde 30. dubna 1759 zde rakouský generál de Ville odrazil první nápor prušáků. Pověst tvrdí, že tehdy Panna Maria Pomocná přikryla kapli svým pláštěm a tím ji uchránila.

Po cestě ke kapli můžete opět potkat koně - k válečným ořům mají naštěstí daleko|foto: Miroslav Kobza

O půl roku později Rakušané další útok už nedokázali odrazit a museli se stáhnout do Vrbna. Při chvatném ústupu zapálili u kaple stan, oheň na ni přeskočil a ta do základů vyhořela.

Kaple byla poté opravena a dokonce zvětšena. Znovu vysvěcena byla v roce 1777, ale to už se schylovalo k další, tzv. bramborové válce mezi pruskou a rakouskou armádou. Rakušané měli opět ležení u kaple.

Od Nisy přitáhlo 14. ledna 1779 mohutné pruské vojsko, kterému čelilo jen pár set Rakušanů. Prušáci začali ostrou kanonádou ostřelovat rakouské pozice na vrchu sv. Rocha. Palba děl však byla neúčinná a útok pěšáků na zledovatělém terénu skončil tragicky. Podle odhadů zahynulo 300 až 1 000 pruských vojáků. Rakouské ztráty činily pouhých šest mužů. Útok byl odražen a Prušáci odtáhli směrem k Nise.

Pamětní desku na památku obětem válek sem umístili členové klubu vojenské historie|foto: Miroslav Kobza

Jedna koule z pruského kanónu pronikla dovnitř kaple, dlouhou dobu zde byla uchovávána a nyní je uložena v Městském muzeu ve Zlatých Horách.

Také o této bitvě kolují pověsti. Podle jedné prý Rakušané, aby zatajili svůj malý počet, pochodovali kolem kostelíka, aby si obléhající Prušáci mysleli, že přicházejí stále nové oddíly. V kapli byl na stěnu nad kůrem později namalován výjev, který zobrazuje tehdejší bitvu. A ten je zde k vidění dodnes.

Dnes se u kaple bojuje už jen jako

Výhledu přímo na město brání bohužel kříví, hory v dálce už vidět jsou|foto: Miroslav Kobza

Kaple sv. Rocha je dnes bohužel v dost špatném stavu a bohoslužby se zde už nekonají. A tak slouží jako památník všech vojáků padlých v prusko-rakouské válce, což připomíná pamětní deska umístěná sem zlatohorským klubem vojenské historie. Právě z jeho popudu se zde konají pravidelné rekonstrukce dávných bitev.

Kromě kaple si můžete cestou na vrchol Biskupské kupy prohlédnout také zbytky původní křížové cesty, která sem vedla a z níž se dochovala čtyři zrekonstruovaná zastavení. Kousek nad sedlem potkáte v lese skalisko zvané Mnichův kámen, které je tvořeno břidlicemi. Vyhlíží poněkud strašidelně, ale přesto jde o krásný skalní útvar.

Výhled od kaple také stojí za to. Hlavně na hory na jih od kaple a pak do Polska. Výhledu přímo na Zlaté hory brání les.