Ochotnické divadlo z Banské Bystrice uvádí díla členů Romského literárního klubu
Na Slovensku existuje od roku 2014 Romské ochotnické divadlo. Vzniklo z iniciativy Romského literárního klubu Rolik a na prknech, která znamenají svět, uvádí hry jeho členů. Nedávno se představilo i v Praze, kde v rámci Světového festivalu romské kultury Khamoro uvedlo komedii Kamav aver muršes / Chci jiného muže.
Starší romská žena by uvítala změnu vizáže svého manžela. Obrátí se proto na plastického chirurga, který za tučné peníze muže omladí. Ale s vytouženou změnou přichází i důsledky, se kterými hlavní protagonistka nepočítala. Tak by se dal shrnout děj hry Kamav aver muršes / Chci jiného muže, kterou má v repertoáru seniorské Romské ochotnické divadlo z Banské Bystrice. Jeho režisérem je Maroš Balog.
„Toto divadélko ve svých představeních vychází z děl, která tvoří členové Romského literárního klubu. Pak se z toho udělá scénář a v Bystrici máme to štěstí, že romští senioři už mají dost času a hodně elánu a chuti něco dělat s volným časem. Oni sami byli iniciátoři a oslovili naše sdružení, že by chtěli hrát nějaké divadélko. Z názvu je zřejmé, že je to ochotnické seniorské divadlo, většinu členů tvoří dříve narození Romové, ale je velmi důležité říct, že ten divadelní ansámbl máme doplněný i o mladší členy, abychom to měli trošku vyvážené. Až tolik seniorů ani nemáme, ale myslím, že ta symbióza je fantastická.“
Hra Chci jiného muže je druhou v repertoáru ochotnického divadla. Maroš Balog představuje plány do budoucna.
„Začali jsme před dvěma lety, první hra byla komedie. I ta druhá je humorně pojatá, takže máme za sebou druhou úspěšnou premiéru. Věřím tomu, že další rok se nám poštěstí, že budeme mít finance a podaří se nám nacvičit další hru. Tentokrát půjdeme do těžšího tématu. Není tajemstvím, jaká je na Slovensku atmosféra. Vzhledem k tomu, jaká je rétorika významných politiků, tak jsme si řekli, že je třeba si připomenout ohavné věci, které se děly během druhé světové války. Máme rozpracovaný scénář o holocaustu Romů, kdy propojíme dvě generace – děj se bude odehrávat ve 40. letech, ale budeme přeskakovat do 21. století, takže to bude zajímavé pro širokou diváckou veřejnost.“
Přesuny v čase budou vypadat následovně:
„Budeme hrát a sledovat škaredé obrázky z Osvětimi, ale rovnou budeme přepojovat na střední Slovensko do Banské Bystrice, na Kotlebu, plakáty a rétoriku, aby bylo vidět paralelu a nebezpečí toho, co se stalo ve 40. letech a co se může reálně stát v roce 2018. Má to být takové memento, aby hlavně studenti pochopili, co znamenal holocaust, k tomu je přidán romský holocaust a otázka, co mohou další generace očekávat na Slovensku i celkově v Evropě.“
Romský literární klub se může pochlubit i publikační činností.
„Náš Romský literární klub byl založen v roce 2009, takže pár let už máme za sebou a každý rok vydáváme sborník literárních děl, který je dvojjazyčný – v romštině a ve slovenštině. Je to sbírka cca 25 romských spisovatelů z celého Slovenska. Už se těšíme na další sbírku, která bude v pořadí devátou.“
Na Slovensku jsou romské děti nezřídka umisťovány do tzv. speciálních škol. Jejich handicapem je neznalost státního slovenského jazyka. Tuto situaci se Romský literární klub snaží změnit.
„V našem klubu působí minimálně čtyři pedagogové – buď asistenti, nebo klasičtí učitelé, kteří se dennodenně setkávají právě s touto problematikou. A právě proto chceme být nápomocní i rezortům – ministerstvu školství i dalším instancím, které se věnují formálnímu i neformálnímu vzdělávání, aby sahali po našich dílech, což už se děje. Ať už na mezinárodních recitačních soutěžích, nebo když se na nás obracejí školy, abychom jim poslali tyto naše sbírky. Připravuje se reforma školství, a kdo trochu sleduje situaci na Slovensku, tak bychom velmi chtěli i v souvislosti s povinnou předškolní docházkou, kdy dítě jde do školky, aby už tam si zkusilo najít můstek mezi romštinou k tomu státnímu slovenskému jazyku. Takže to je jeden z těch rozměrů, proč náš klub tvoří dvojjazyčně a proč distribuujeme naše sbírky do komunitních center, do občanských sdružení, a chodíme i do škol.“
Vysvětluje zakladatel Romského literárního klubu Maroš Balog.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
