Ochotníci z Chotěboře zahrají Marečku, podejte mi pero. Díky jedné z hlášek se s představením podívají i do Humpolce
Když hrálo ochotnické Divadélko DIK z Chotěboře před pár lety komedii Čtyři vraždy stačí, drahoušku, procestovali s představením mnoho měst v České republice. Letos se s podobnou komedií chystají přinejmenším do Humpolce.
Proč? Protože právě tam se odstěhoval Hliník! Notoricky známá věta rozesměje publikum stejně jako perfektně nastudovaná rumunština, kterou se pro svou roli naučila Markéta Kadlecová, jako když bičem mrská.
Chotěbořské Divadélko DIK připravilo adaptaci známého filmu. Jako pokaždé kulisy i kostýmy, paruky si tvoří soubor sám. Většina scén i replik je stejná jako ve filmu, říká Jana Chalupová. „Scény jsou – továrna, škola, u Kroupů a u Týfů, nádraží, kde právě chystáme točnu pro Hujera,“ směje se na zkoušce.
Její manžel, režisér i představitel hlavní role Václav Chalupa má film Marečku, podejte mi pero, hodně rád. „Tam je to jedna hláška za druhou,“ říká. Zda se představení vůbec bude hrát, ale nebylo hned jisté. „Měli jsme takové zprávy, že se na to těžko získávají práva, ale nám se to nakonec povedlo. A ve chvíli, kdy jsme ta práva získali, bylo rozhodnuto, co budeme letos hrát.“
Každý ze souboru má oblíbenou hlášku
Převést film na divadelní prkna bylo složité, zamýšlí se Václav Chalupa. „Některé obrazy jsme museli přesunout, jiné vypustit, nebo dodělat, protože to, co vám ukáže kamera, vy musíte dát do textu. Ale myslím si, že jsme nic nevytrhli z kontextu a má to spád.“ K nejoblíbenějším hláškám z filmu patří podle členů Divadélka DIK „Hujer, metelesku blesku“, „Hliník se odstěhoval do Humpolce“, „Jako ďas, pane profesore“, „Funguje to výborně, ale neseje to“, nebo „Půjdu domů, otevřu si okno a pivo. Dobrou noc.“
Premiéru představení uvidí diváci v chotěbořském kině už zítra od 19 hodin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.