Ocel, kůže, stříbro, mamutovina... kovář Zdeněk Krejza neuznává náhražky

16. březen 2019

Umělecký kovář Zdeněk Krejza vyrábí hlavně nože, a to výhradně z přírodních materiálů. V tom je u nás skutečným mistrem.  Výroba nože například z damascenské oceli mu trvá kolem deseti dnů. A nestačí jen šikovnost v kovárně s palicí a kladivem, ale také trpělivost při šití pouzder z různých druhů kvalitních kůží.

Šperky ze vzácných kamenů a stříbra

V poslední době si Zdeněk Krejza oblíbil i práci se stříbrem. Zasazuje do něj vzácné kameny a vyrábí zajímavé a originální šperky.  Mezi jeho velké koníčky patří také historické zbraně. Průřez jeho tvorbou je teď k vidění v Třebechovickém muzeu Betlémů. Výstava tam potrvá do 12. května.

Nejlepší kousky na výstavě v Třebechovicích pod Orebem

Třebechovické muzeum betlémů je známé hlavně díky mechanickému betlému Josefa Probošta. Ale ručně vyráběné nože se tam taky skvěle vyjímají. Zeptali jsme se Zdeňka Krejzy na jeho nejvzácnější kousek ve sbírce, která je v Třebechovicích k vidění.

„Mám tu více než osmdesát nožů, desítky šperků, ale nejvzácnější je asi tenhle konfederační nůž, který vlastnil bohatý jižanský důstojník a bojoval s ním ve válce severu proti jihu.  Je tady obrovská váha ryzího stříbra, damascenská ocel a mamutovina. Nafotil jsem si tenhle bowie během své cesty po západním pobřeží USA, a potom ho doma vyrobil. Je to dva a půl měsíce práce,“ popisuje svůj výrobek kovář.

 Pozorovat kovářského mistra Zdeňka Krejzu při práci je radost a koncert pro oči. Tento kovář se pohybuje velmi rychle od výhně ke kovadlině a zpátky. V jeho kovárně ve Svinarech u Hradce Králové najdete desítky kleští a palic různých velikostí, pochopitelně výheň, kovadlinu a také dnes už historický pérový buchar z roku 1920.

autor: jsl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.