Objímat Jiřího Bartošku jako tatínka, když má tak obrovský sexappeal? Těžký herecký úkol

10. prosinec 2014
Herečka Monika Timková s moderátorkou Tamarou Peckovou

Představitelka štědrovečerní princezny Amálky Monika Timková doufá, že nové pohádce Princezna a písař dají diváci České televize přednost před klasickou pohádkou Tři oříšky pro Popelku. Právě o premiérovém vánočním příběhu byla vyprávět v Dobrém dopoledni Tamary Peckové.

Tatínka princezny Amálky hraje Jiří Bartoška. Za 22 natáčecích dnů, které Monika Timková při vzniku štědrovečerní pohádky pracovala, se potkala také s Petrem Nárožným, Marošem Kramárem, Matoušem Rumlem. „To jsou skvělí herečtí bardi, kteří neměli potřebu se před námi mladými vytahovat. Já měla hroznej strach a pořád jsem se pozorovala, ale snad to roli neuškodilo.“

Můj tatínek rozhodně nemá takový sexappeal jako Jiří Bartoška

Na place Monika naštěstí vždy zapomněla, jakou cítí před Jiřím Bartoškou pokoru a respekt. „Prostě to byl můj táta, jako by tam stál můj opravdovskej táta. I když můj táta teda nemá takový sexappeal jako Bartoška. Bylo skvělé, že má obrovskou paruku, která ho trošku tatínkovatěla. Jednou za mnou dokonce přišla skriptka a říká mi: Moni, myslíš, že bys toho Bartošku mohla objímat víc, jako že je to tvůj táta,“ směje se mladá herečka Monika Timková.

Režisér Karel Janák neměl v květnu při castingu na hlavní roli vůbec představu o tom, jak bude princezna vypadat. „Já tam přišla a tam byly stovky holek, brunetka, blondýnka, malá, vysoká. Od každý holky kus. Oni nevěděli, koho chtěj. Já byla v posledním kole a oni vůbec nevěděli, jestli mě chtěj na princeznu nebo na dvorní dámu,“ vzpomíná na čtyřkolový konkurz do pohádky Princezna a písař Monika Timková.

Mezi stovkou holek si vždy všimnete těch nejkrásnějších

Při jednom kole konkurzu jí partnera dělal samotný režisér Karel Janák. „To byla improvizace, já si pamatuji, že jsme stáli u nějaké zdi, shodou okolností, tahle scéna v pohádce zůstala. On po mě chtěl, abych tu zeď přeskočila a já mu říkám: počkej, já mám hrozně těžký šaty. To byla opravdu improvizace.“

Monika Timková vzpomíná, jak si na prvním kole říkala, že měla chuť otočit se na podpatku a říct, tak já půjdu, já jsem jenom přinesla kávu. „Samozřejmě, že vidíte ty nejnádhernější holky, co tam jsou. Bylo jich tam třeba sto. Naštěstí, když pak jsem na place, na všechno zapomenu a už si to jenom užívám a takhle jsem si to užívala všechna kola postupně.“

Při natáčení útěku šli princezna a písař ke dnu

Amálka má v sobě několik princezen. „Já je mám poskládané dohromady. Jsou tam situace, kdy vidím, na jakou princeznu jsem myslela. Ze začátku jsem pyšná princezna, pak jsem si vzpomínala na šíleně smutnou princeznu. My se vlastně s Matoušem Rumlem podobně jako Neckář s Vondráčkovou špičkujeme, on je taky o trošku menší než já. No a na konci láska a romantika, ale to musí být v takové pohádce,“ usmívá se čtyřiadvacetiletá Monika Timková.

Monika Timková, herečka

Při akčních scénách měla Monika svoji náhradu, jsou však situace, kdy se zastupovat nenechala. „V jedné scéně s Matoušem Rumlem utíkáme. Bylo to po řece, seděli v lodičce a při sjezdu jezu jsme se překlopili. Já jsem na něj v roli volala, Janku, Mati, to už ne … ale to mě neslyšel a najednou jsme byli pod vodou. Neumíte si představit, jak ty těžké šaty ještě více ztěžknou, vůbec jsem se nemohla nadechnout. Ale blízko byli záchranáři, tak to dobře dopadlo,“ popisuje dramatickou situaci při natáčení Monika Timková.

Monika Timková je absolventkou pražské konzervatoře, jejími vyučujícími byli František Laurin a Johanna Tesařová. V současné době hraje v pražském divadle Palace, v Pardubicích a ještě před Vánoci začne zkoušet v příbramském divadle.

Spustit audio
autor: Tamara Pecková