Obavy z koronaviru dorazily i do Izraele

Ještě před pár dny si Izraelci ještě chystali masky na purimové taškařice. Pak ale náhle přišel vyměnit je za masky ochranné. Koronavirus totiž dorazil i do Izraele a vláda začala činit opatření.

Ta jsou relativně přísná. Už od začátku týdne byli všichni Izraelci vracející se z ciziny instruováni, aby bez výjimky zůstali v dvoutýdenní karanténě. A od čtvrtečního večera byli do země vpuštěni jen ti cizinci, kteří prokázali, že mají možnost se na dva týdny uchýlit do izolace. Je to samozřejmě špatná zpráva pro turistický průmysl, který představuje v některých oblastech důležitý zdroj příjmů a také pracovních míst.

Izrael nemá oficiální přechod na hranicích se Sýrií a Libanonem, a provoz na hranicích s Egyptem a Jordánskem je relativně slabý. Prakticky všichni, kdo se do Izraele dostávají z ciziny, tedy přistávají na některém z letišť nebo v přístavu. Toky lidí je tedy jednodušší kontrolovat.

Izraelští občané i ostatní rezidenti mají možnost snadno sledovat vývoj situace pomocí zvláštní internetové stránky ministerstva zdravotnictví, která je k dispozici v angličtině, ruštině, arabštině a hebrejštině. Obsahuje nejen všechny důležité instrukce, ale i online formuláře pro ohlášení vlastního onemocnění, podezření na setkání s nemocným, a dokonce i případů, kdy někdo vyhlášené zásady proti šíření viru porušuje a ohrožuje tím ostatní.

Na stránce je také možné sledovat na mapce všechna místa, kde se koronavirus vyskytl, a zjistit, že například v Ašdodu takový člověk je, a v sousedním Aškelonu ve stejné chvíli ještě nikoli. Krom toho jsou k dispozici seznamy míst a časových údajů, kde se nakažení vyskytli. Kdo byl například v „Ezrově grillu" v jeruzalémském Talpiotu 2. března ráno, měl by jít do karantény. Týká se to i cestujících konkrétních letů, spoj z Prahy nebo do Prahy na seznamu není, ale třeba let mezi Innsbruckem a Vídní ano.

Izraelské úřady omezení pohybu zatím naplánovaly na dva týdny, ale tamní odborníci soudí, že tato hranice se posune. Podle mikrobiologa profesora Alona Mosese jsou tato opatření na místě, protože nákaza novým koronavirem se liší od dřívějších nákaz, včetně nebezpečných chřipek, jako byla ta prasečí z roku 2009. Proti chřipkovým virům mají totiž určitou imunitu i lidé, kteří nebyli očkovaní, kdežto teď máme co do činění s virem nového druhu. Extrémní opatření jsou proto nutná, pokud chceme udržet počet nakažených na co nejnižším počtu.

Podle profesora Mosese je možné, že se nákaza postupně vyhasne, podobně jako SARS v roce 2003. On sám ale pochybuje, že se to stane, a nevěří, že situaci zlepší teplé počasí a příchod léta - nakažených je prý už příliš mnoho. Zatím nám prý nezbývá, než udržovat nakažené v karanténě a čekat na další vývoj, při nejhorším na příchod vakcíny. Právě z Izraele přicházejí občas nadějné zprávy o týmech, které na léku či očkovací látce prý úspěšně pracují.

Zatím si Izraelci udržují optimismus a smysl pro humor. Na výzvu zdravotníků, aby udržovali preventivní odstup, s nikým se neobjímali ani nelíbali, reagovali žertem, že instrukce se netýká aškenázských Židů. Tedy těch, jejichž předkové přišli z Evropy, a jsou ostatními považováni za odměřené a málo srdečné. Ti prý mohou nadále bezpečně jednat tak, jako dosud.