O zubní náhradu se musíte starat stejně, jako o vlastní zuby

27. listopad 2017

V Poradně Českého rozhlasu Vysočina jsme přivítali zubní lékařku Taťánu Vrbkovou. Lidé ve vyšším věku jsou často závislí na zubních náhradách. Řeč byla o tom, jak se o ně správně starat, ale také jak dlouho je možné se spoléhat na vlastní zuby.

„Vlastní zuby můžeme mít do konce života, ale musíme se o ně pečlivě starat. Neexistuje žádná věc na světě, o kterou bychom se nestarali a vydržela nám celý život,“ popisuje základní pravidlo zubařka Taťána Vrbková. Pokud už dojde k tomu, že zuby přestávají sloužit, snaží se zubaři zachránit to, co zachránit jde. Zub, který už nelze zachránit, je ale lepší vytáhnout, protože zabráníme infekci.

Ani zubní náhrada není napořád

„Protože naše dásně a pod nimi kost, neustále pracují. S věkem nám tyto tkáně ubývají. Jsou to setinky milimetru a po určitém čase náhrada nedrží zcela přesně. Vzniká vzduchová mezera a ta je důvodem uvolňování náhrady,“ upozorňuje na častý problém Taťána Vrbková.

O náhradu musíte pečovat stejně, jako o vlastní zub

„Musíme si uvědomit, že náhrada je v ústech, je ve styku s našimi tkáněmi a ukládají se na ni úplně stejné bakterie jako na naše vlastní zuby,“ říká host. Když máme náhradu napevno, čistíme ji stejně, jako vlastní zuby. To znamená kartáčkem se zubní pastou. Pod můstek můžeme použít i speciální dentální nit.

Snímatelné náhrady čistíme mimo ústa

Snímatelné náhrady vyndáme z úst. Klasicky vyčistíme zuby, a potom v ruce vyčistíme i zubní náhradu. „Nejlépe ji dát do skleničky s vodou nebo s nějakým dezinfekčním přípravkem, který je určený na tyto náhrady a ráno po opláchnutí se opět vkládají do úst,“ popisuje čištění zubních náhrad zubařka Taťána Vrbková.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.