O pravicových radikálech a antifašistech

V sobotu jsem se vydal jako pozorovatel a žurnalista na demonstraci Dělnické strany do Kopřivnice. Ta demonstrace byla proto, aby se nepropouštělo z místní Tatry tolik lidí. Před kopřivnickým kulturním domem stálo na osmdesát většinou holohlavých chlapců, kteří se hlásili k Dělnické straně a opodál zase asi čtyřicet vlasatých chlapců a děvčat s velkým transparentem "Antifašisté". Nejzajímavější nadávkou letící z hloučku antifašistů k nacionalistům bylo: "Ty gumo", a řečník Dělnické strany to obratem komentoval slovy: "Sám jsi guma". No a někde mezi těmito dvěma tábory jsem s hloučkem policistů, relativně v bezpečí, stál já s mikrofonem a přemýšlel, co tady vlastně dělám. Byl jsem tady, co by zástupce tisku sice jedním z mnoha redaktorů, těch tady bylo jako myší, od ČTK, přes noviny, různé televizní štáby a rozhlas, jenže jako občan jsem tady byl sám. Hledal jsem mezi oběma tábory , mezi radikály i antifašisty nějaké místní kopřivnické odboráře, lidi z fabriky, maminky s dětmi, které by křičely: "Nepropouštějte naše muže", prostě někoho, pro koho ta demonstrace tady měla být. A musím říci docela smutně, že jsem nikoho z obyčejných lidí z Kopřivnice nenašel. Nebyli tady a nejspíš neměli ani o tu demonstraci zájem. Snad jen jako přihlížející z okna domu anebo odněkud z povzdálí. Takže celá demonstrace vyzněla jako ukázka toho, že jedna parta křičí: "Nic než národ!", a druhá zase že s těmihle sociální politiku dělat nechtějí. A pak jsem si najednou uvědomil, že jsme to my novináři, kteří do celé té situace přiléváme oheň tím, že zajímavě a akčně o té demonstraci, kterou nejspíš ani nikdo z kopřivnických občanů nepotřeboval, informujeme, jakoby se tady opravdu něco dělo. Kolik lidí tam bylo, kolik policejních těžkooděnců je hlídalo a kolik nezbedníků zatkli... Jenže ono se vlastně nic nestalo a už vůbec to nezaujalo právě ty, pro které to údajně bylo. Teď mě napadá , pro koho to vlastně celé bylo?