O kněževeské tvrzi ze 14. století neměl nikdo tušení. Její objev byl překvapení i pro historiky

21. září 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Muzeum Horního Pooslaví, pečeť

Radostínsko, Měřínsko a Křižanovsko jsou oblasti, které historicky neřeší žádné muzeum. „Ani žďárské ani velkomeziříčské. Jenže to je tak historicky zajímavý region, že jsme si řekli, že mu zkusíme založit muzeum, které by se oblasti věnovalo,“ vyprávěl v Dobrém dopoledni jeho ředitel Jiří Niesyt. Regionální muzeum Horního Pooslaví oficiálně otevřelo letos v únoru.

Sídlí v Kněževsi nad Oslavou v budově zdejší tvrze. „O ní se donedávna vůbec nevědělo. Původ sahá do 14. století, v průběhu 19. století byla přestavěna na rychtu a tak se na ni zapomnělo, díky tomu se zachovala v intaktní podobě. V roce 2009 jsme se v rámci znovudokumentace kulturních památek, kterou prováděl Národní památkový ústav, dostali do Kněževsi, stavba nás velice zaujala, ale bohužel jsme se tehdy nedostali dovnitř,“ vzpomíná Jiří Niesyt.

Tvrz se dochovala díky tomu, že o ni nikdo neměl zájem

Až po té, co se s manželkou přestěhovali do Radostína nad Oslavou, se jim shodou okolností do kněževeské tvrze podařilo podívat. „Byli jsme překvapení autenticitou stavby, úžasným stavem dochování. Neprošla žádnou razantní přestavbou, žádná modernizace. Zachovala se v ní spousta prvků od 14. století až do současnosti,“ vyprávěl Jiří Niesyt.

Kněževes nad Oslavou jako obec byla mimo zájem historiků. „Radostínsko historicky spadalo pod Velké Meziříčí, po správních reformách připadlo nově Žďáru nad Sávou. Ani Velké Meziříčí ani Žďár nad Sázavou o to území nemělo zájem. Radostín je jakousi konzervou 18. a 19. století v mnoha ohledech, to území bylo hodně uzavřené, mohlo v rámci oblasti v podstatě fungovat samostatně. S tím souvisí i vývoj Kněževsi. Víceméně se tvrz dochovala díky tomu, že o ni nikdo neměl zájem,“ usmívá se Jiří Niesyt.

Okamžitě jsem zjistil, že jsem vstoupil do středověké tvrze, byl to neuvěřitelný pocit

„Byl to neuvěřitelný pocit, který se se mnou táhne do dnešních dnů. O té stavbě se hovořilo jako o venkovské rychtě. Procházeli jsme stavbu, narazil jsem na část, která nebyla prakticky vůbec přístupná, jakmile se nám do ní podařilo dostat, okamžitě jsem zjistil, že jsem vstoupil do středověké tvrze. Byla tam dochovaná střílnová okna, železné trezorové dveře z 16. století. Ocitli jsme se ve středověku. Interiéry byly částečně vybavené. Našli jsme tam spousty písemnosti z 18., 19. století. Na tvrzi se zachoval opis listiny z roku 1649 od hraběte Rudolfa z Kounic. Takových skvostů byla tvrz plná,“ vypráví Jiří Niesyt.

„Velice nás to překvapilo, něco takového se podaří málokdy a to se v oboru pohybuji dvacet let. Kolegové se zpočátku tvářili nevěřícně. Od roku 2012 pomalu a postupně zpracováváme dějiny objektů, je to velice složité, archiválie jsou roztroušeny na různých místech. Spolupracuje s Masarykovou univerzitou, s Ústavem archeologie a muzeologie, s muzeem v Havlíčkově Brodě, se kterým provádíme archeologický průzkum celého objektu.“

Odkrývat historii tvrze a okolních staveb je dobrodružství

Letos archeologové zkoumali severní křídlo stavby, a vše nasvědčuje, že v kněževeské tvrzi byl v 16. století pivovar. „Postupně odkrývají jednotlivé vrstvy, našla se tam zajímavá roubená konstrukce, ale i základy topeniště a různých dýmných provozů, je to opravdu dobrodružství,“ říká Jiří Niesyt.

Regionální muzeum Horního Pooslaví v Kněževsi nad Oslavou je otevřeno každý všední od sedmi do půl čtvrté.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio