Novoveselští punčocháři vyráběli poctivé pevné valchované ponožky. Typickým vzorem byl proužek

Druhým nejvýznamnějším cechem v Novém Veselí na Žďársku bylo řemeslo punčochářské. Ale nepředstavujte si tenké dámské punčošky.

Tehdy potřebovali sedláci něco poctivého, co zahřeje a dlouho vydrží. Takové ponožky jste s nadsázkou mohli postavit do kouta.

Moje maminka pocházela z rodu punčochářů. Já si pamatuji ještě ten stroj, který byl ve staré chalupě, ale už jsem na něm neviděl nikoho pracovat," vzpomíná Oldřich Veselý z Nového Veselí. Na stroji se tehdy pletl pruh látky, který se sešil do roury. Kdo chtěl, mohl si nechat ručně naplést patu a špičku. Takové ponožky už byly dražší. A ti, kteří mohli připlatit ještě víc, si pořizovali celé ručně pletené ponožky, které také bývaly z kvalitnější vlny.

Pomůcky punčocháře

Tradiční novoveselské ponožky byly valchované s typickými barevnými proužky, ve starých spisech jmenované jako štráfkaté. Úplet ze stroje byl řídký a musel se dál zpracovávat, valchovat. Hotové se namáčely do horké vody, tam se přidávala moč a probíhal proces, kdy vlna ztvrdla, srazila se a na formě se pak ponožky sušily," říká kronikářka Marcela Vencelidesová, která vyhledala staré ručně psané zápisky punčochářské rodiny. Po uschnutí na formě se ponožky drhly a česaly kartáči z bodláků. "Tu punčochu podšívaly ještě látkou, aby ji zpevnili," dodává. Takové ponožky pak byly ideální k nošení v dřevácích.

Ve starém zápisku je možné najít i staré recepty na barvení vlny. Naši předkové používali především přírodní zdroje. Tady máte, že je třeba přidat několik lotů rejtu," ukazuje Marcela Vencelidesová. K luštění takového receptu by se určitě hodil historik i botanik. Je to zřejmě rýt barvířský neboli rezeda, pro nějaký odstín žluté," dodává.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.