Noviny před sto lety psaly o stejných věcech jako dnes, alespoň ty na Jihlavsku

6. březen 2018
Zdeněk Geist, badatel a spisovatel

Až na výjimky technického typu se v tisku před sto lety psalo o stejných věcech jako dnes. „Alespoň co jsem měl možnost vypozorovat v jihlavských novinách, které jsem pročítal. Články byly ostřejší, přímější a mnohem častěji jmenovaly, než je tomu dnes,“ porovnával tisk tehdy a teď v Dobrém dopoledni jihlavský spisovatel Zdeněk Geist.

„Když se dnes řekne první republika, člověk si vybaví leccos, historické údaje, historické osobnosti, ty nejvýznamnější. Vybaví si záběry z filmů pro pamětníky. Mě zajímal region Jihlavska, překvapilo mě, jak široká témata se tehdy v novinách objevovala. Jak se v mnohém během těch dvaceti let proměňovala,“ uvažuje Zdeněk Geist, který je autorem knihy Život za První republiky, Jihlavsko v letech 1918 - 1938 v dobovém tisku.

Během několika měsíců byly noviny vůči někomu ostřejší, pak to náhle ustalo

„Dá se například vysledovat, že během několika měsíců byly noviny vůči někomu ostřejší, zejména to platí o vztazích česko-německých, nebo politicích na radnici a pak to náhle ustalo. Takže si můžeme domýšlet, z jakého důvodu k tomu došlo,“ usmívá se Zdeněk Geist.

Dění v Jihlavě bylo zejména ve dvacátých letech a později ke konci třicátých let výrazně ovlivněno česko-německými vztahy. „Na jednu a tutéž věc se jinak dívaly Jihlavské listy a jinak Mährischer Grenzbote. Akcentace národnostního pohledu je z článků patrná. Netýkalo se to jenom velkých událostí, ale i třeba koncertů a běžných věcí.“

Stalo se, že čtenáři ve článcích poznali své předky, a ozvali se

Co se psalo před sto lety, je pravidelná rubrika, kterou Zdeněk Geist připravuje pro Jihlavské listy. „Žádné negativní ohlasy nemáme, nikdo mi nenadával. Samozřejmě jsem řešil otázku, nakolik přepisovat jména, která se v těch novinách objevovala, ale došel jsem k závěru, že bych jednak porušil tehdejší tradici a pak bych těžko mohl postihnout ducha doby. A druhá věc je, že by to ztratilo na autenticitě. Stalo se, že čtenáři ve článcích poznali své předky, a ozvali se.“

Aby Zdeněk Geist v knize ukázal dobu před sto lety se vším všudy, vybíral témata ze všech oblastí. „Ze společenských, kulturních, sportovních, politických oblastí života, ale je tam taky móda, policie, mravy, začátky rozhlasu, motorismus.“

Třicet kilometrů v hodině? Zběsilá rychlost

Tehdejší tisk se podle Geista mnoho věnoval otázkám sociálních opatření ve prospěch nezaměstnanosti. „Byl velký tlak na to, aby radnice, ale i podnikatelé a dobře situovaní občané sami přispěli k tomu, aby se postavení chudých zlepšilo. Častým tématem byla bytová otázka. Dominance Němců se projevovala mimo jiné tak, že vlastnili naprostou většinu nemovitostí. Češi měli obtížný přístup k vlastnímu bydlení.“

Z dobového tisku se dá také vyčíst, kolik tehdy bylo v Jihlavě automobilů, jakou rychlostí se tehdy po městě jezdilo. „Bylo to předmětem kritiky, to bylo v polovině dvacátých let, obyvatelé si stěžovali, že za mlhavých dnů na křižovatkách a kolem rohů je možné jezdit rychlostí šest kilometrů za hodinu. Zdálo se jim to velmi mnoho. Povolená rychlost byla kilometrů patnáct, ale někteří uháněli rychlostí třicet kilometrů v hodině, což bylo považováno za rychlost zběsilou,“ usmívá se Zdeněk Geist.

autor:Tamara Pecková
  • Životní styl
  • Publicistika