Nová alba, o kterých ještě uslyšíte – září 2020

Malijská skupiny Songhoy Blues, která se kdysi představila i na festivalu Colours of Ostrava, nazpívala poprvé v kariéře skladbu v angličtině. Nazvala ji Worry a celému světu vzkazuje, že i v době koronavirové není možné přestat bojovat a sdílet optimismus, protože na samém konci nás čeká světlo. Předzvěst nového alba chystaného na konec roku nemohla znít snad lépe.

Když americký smyčcový Kronos Quartet slavil 40. výročí, obrátil překvapivě pozornost k anglo-americkým lidovým kořenům a na album Folksongs vydaném v roce 2017 přizval významné folkové písničkáře. Leader kvartetu David Harrington už tehdy myslel i na oslovení protestsongové americké legendy Pete Seegera, jenže to nešlo a folkař ke všemu za pár dnů zemřel. „Pete Seeger je součástí mého života tak dlouho, jak si jen pamatuji," prohlásil Harrington a svůj záměr neopustil.

Loni v Massachusetts premiérově představil projekt Long Time Passing: Kronos Quartet & Friends Celebrate Pete Seeger, který ve formě alba vychází v říjnu. Ke světově proslulému kvartetu se připojili španělská zpěvačka Maria Arnal, američtí písničkáři Sam Amidon, Brian Carpenter, Lee Knight, Aoife O’Donovan a zpěvačka etiopského původu Meklit Hadero. Za první singl alba Kronos Quartet vybrali nesmrtelnou Seegerovu píseň Where Have All The Flowers Gone? u nás v podání Marie Rottrové známou jako Řekni, kde ty kytky jsou.

Jeden z největších žijících malijských hudebníků, kytarista a zpěvák Afel Bocoum vydává po dlouhých jedenácti letech album Lindé, pojmenované po krajině jeho rodného kraje Niafunké, protknutého řekou Niger, u které celý život hraje své blues.

„Malijská kultura neuznává výrazy jako Seveřan, černý nebo bílý. Říkáme jen Malijčané, tečka. Musíme se potkávat, povídat si, dívat se navzájem sobě do očí a říkat si pravdu. Pokud toho nebudeme schopni, nevidím žádné řešení. Spojuje nás hudba, to je všechno co nám v těžkých časech zbylo, takže toho musíme využít," tvrdí Afel, kterého producent alba Damon Albarn považuje za národní poklad Mali.

První představenou skladbou je Afelova hravá pocta letecké dopravě Avion a stejně jako na celém albu ho v ní doprovázejí mistrovští malijští muzikanti za přispění mnoha hostů: bubeník Tony Allen, jamajský trombonista Vin Gordon a americká houslistka Joan Wasser vystupující pod jménem Joan as Police Woman.

To, čím izraelská zpěvačka SHIRAN snad každého fanouška s novým albem Glsah Sanaanea zaskočila a proč se bez vysvětlení neobejdeme, není pouze hudba sama, ale totální odklon od elektroniky směrem k akustickým nástrojům, kdy, jak se ukazuje, daleko intenzivněji vyzní veškerá krása jemenské tradiční hudby, kterou SHIRAN předtím na debutovém albu v roce 2018 zabalila do elektronického zvuku. Okamžitě na sebe tehdy přitáhla pozornost a nadšení Izraelci měli za to, že rovněž z jemenských tradic vycházejícímu sesterskému triu A-WA tím pádem roste velká konkurence. Shiran Avraham, jak se původně jmenuje, navíc třaskavý elektropop doplnila bláznivými videoklipy, až to leckoho vedlo k myšlence, že je musel natočit snad Wes Anderson.

Paralela s příběhem A-WA je zřejmá: také SHIRAN se většinu písní naučila od své babičky, která v roce 1949 nuceně upustila Jemen. Čím víc si spolu povídaly, tím víc vnučka pronikala do jemenských kulturních tradic, aby v sobě nakonec našla odhodlání ponechat tradičním písním přirozený zvuk, vycházející z doprovodu loutny oud, zitery quanun, flétny kawal a perkusí, kdy daleko víc vyniká zpěvaččin expresivní hlas a poetické texty.