Nová alba, o kterých ještě uslyšíte – říjen 2019

Pořad Hudba ze zapadlých vesnic vám každý měsíc přináší novinky ze scény world music a folku. V říjnovém vydání uslyšíte Donu Onete z Brazílie, anglicko-irský kvartet Flook, Félixe Lajkó ve spojení se skupinou Vołosi nebo afrofuturistický projekt Bantou Mentale z Konga.

Vlastně to není k publiku fér: když už předtím na koncertech ohnivého maďarského houslisty Félixe Lajkó, přezdívaného Paganiniho 21. století a polského kvintetu Vołosi na speedu lapalo po dechu, teď by mělo jakože přestat dýchat úplně? No, připravte se na to a nemůžete říct, že vás předem nikdo nevaroval. Možná vám přijde divné, proč k pětici skvělých, už tak nestíhatelných hráčů přidávat dalšího, jenomže to není ta správné otázka, ta by měla znít: jak je možné, že je to nenapadlo už dřív. Kromě toho, že hudebníci mají rádi nové výzvy a tak Lajka s Vołosi napadla smělá myšlenka: kdo jiný by měl s publikem smýknout rychleji než my?

Pochopitelně na společném albu, které vzbudilo hned po vydání obrovské nadšení, nejde jen o rychlost, ta stejně brzy omrzí, ale o vrcholné umění skloubit melodický svět klasické a lidové hudby, jazzu a rockové energie  způsobem, až si řeknete: je to vůbec možné?

Bubeník a skladatel Cubain Kabeya z Kinshasy drtící předtím naše smysly ve skupinách Konono No.1, Mbongwana Star a Staff Benda Bilili,  přišel s irským producentem Liamem Farrellem (Doctor L) s nápadem vytvořit monstrum Bantou Mentale – elektronickou hudbu z nejtemnějších hlubin Konga. Nesmlouvavou, extatickou a futuristickou. Žádné tradiční nástroje, žádná romantika, žádné slitování – s tanečníky i s posluchači. EP No Romance má navíc být předzvěstí něčeho ještě děsivějšího.

Autoritářskému brazilskému presidentovi Bolsonarovi se přezdívá „tropický Trump“. Ne náhodou: misogyn proslulý nenávistnými rasistickými výpady proti menšinám a homosexuálům, jemuž je ochrana přírody pro smích si to zaslouží. Odlesňování amazonského deštného pralesa za jeho vlády dramaticky vzrostlo a ke všemu se chystá těžit nerostné bohatství v indiánských rezervacích, což povede k naprostému zničení života původních obyvatel Amazonského pralesa.

Tragédie obřích rozměrů, přesahující hranice Brazílie, se osobně dotýká také osmdesátileté zpěvačky Dony Onete, přezdívané Grande dame of Amazonian song, proslulé ochránkyni indiánských kmenů a komunity LGBT. Bolsonaro ji totiž před očima ničí domov. A jak může drobná stařenka sedící během koncertů na invalidním vozíku čelit tak mocnému muži? Vitální, nesmírně taneční hudbou, v níž je zapouzdřená veškerá bohatá kultura Amazonie a narůstající světovou proslulostí, se kterou se i k lidem na druhém konci planety dostane necenzurovaná zpráva o stavu narůstajícího neštěstí.

Dona pochází z regionu Pará, pro který je charakteristický taneční styl carimbó: afro-evropsko-indiánská rytmická směs prošlá během století inovací z výhradně akustické hudby na zapojení saxofonů, kláves, elektrických kytar a zanesením cumbie, salsy, samby nebo karibského calypso. Dona své verzi říká carimbó chamegado: pro výraznější rozšíření o jamajské ska, blues, soul, rock a potřebu neomezovat se. Na třetím albu Rebujo ji znovu doprovází výbušná kapela mladíků, kteří by mohli být jejími vnuky, a protože zpěvačce s výrazným chraplavým hlasem nechybí vitalita, tanečnější album abyste pohledali.

Spustit audio

Související