Nová alba, o kterých ještě uslyšíte – červen 2020

Pořad Hudba ze zapadlých vesnic vám každý měsíc přináší novinky ze scény world music a folku. V červnovém vydání uslyšíte indickou sitaristku Anoushku Shankar, makedonskou dechovku Džambo Aguševi Orchestra, bosenského zpěváka   Damira Imamoviće a španělskou skupinu Tanxugueiras.

Tuniská zpěvačka Emel Mathlouthi nové album nechystá, stále sklízí celosvětový obdiv za loňské Everywhere We Looked Was Burning, zato po celou dobu nucené koronavirové izolace nabízí na Facebooku streamy z domova a nedávno na telefon s větrem v zádech natočila jímavou verzi píseň Soltane Ghalbha z 60. let od slavného iránského skladatele Anoushiravana Rohaniho.

V Bosně a Hercegovině si od časů Osmanské říše zpívají sevdalinky – smutné, melancholické písně o nenaplněné lásce, tíživé touze a tragické bolesti, odpovídající stavu mysli sevdah, který prý žádný filosof nedokáže vysvětlit.

„Sevdalinky v něm našly dokonalého vítěze. Vyvažovat tradici s modernou patří v hudbě k nejtěžším k trikům a on to dokázal elegantně,“ řekl o bosenském zpěvákovi Damiru Imamovićovi americký producent Joe Boyd, který mu pomohl natočit nové album Singer of Tales.

Mimořádně emotivní písně prý Bosňákům pomohly přežít krutou válku, a když se mu z ní s pomocí souseda podařilo do Švédska utéct, napsal Omer Ombašić naříkavou sevdalinku O bosanske gore snježne, kterou věnoval Damirovi.

Znáte jistě ten častý příběh, jak muzikantskému levákovi co by to všem jen kazil, vrazí do ruky tamburínu a postaví ho do rohu s předpokladem, že alespoň udrží rytmus; když už nic jiného. Existují však tradiční styly, u kterých to prostě nejde ani náhodou a zvládnout hru na tamburínu nebo rámový buben v nich patří do mistrovského levelu. Nebo alespoň k druhu umění, nad kterým zůstává rozum stát.

Ve španělské Galicii dokonalost ženských hráček předvádějících rytmické divy, navíc znásobují sborové hlasy, ječící jak když vás na nože berou. Stále udržovaná tradice, i když už to není, co to bývalo, se jmenuje pandereita. Tak se v Galicii říká tamburíně lemované kovovými kroužky, neodmyslitelně patřící k ženám, považovaným v minulosti za ochránkyně tradic.

Sestry Sabela a Olaia Maneiro a Aida Tarrío ze skupiny Tanxugueiras se takhle nevidí: s vazbami na minulost, přesto pevnýma nohama v současnosti, prozkoumávají limity pandereita, kdy přišly na to, že vlastně žádné nejsou.

Dobře hrát a zpívat pro ně zůstává základem, stejně tak galicijský jazyk galego, melodicky a velkoměstskou estetikou ale navozují dojem, že by mohly klidně do hitparád. Třeba po vzoru katalánské zpěvačky Rosalíe reintrepretující flamenco. „Spousta lidí nám nevěřila, čekali, až spadneme na zem. Smůla, zklamaly jsme je,“ uvedla Aida po vydání druhého alba Contrapunto, na kterém trojici – na rozdíl od předchozího s doprovodem kapely – doplnil pouze bubeník Isaac Palacín a občas samply zvonů a galicijských dud.

Skladby v sobě nesou zdravou dávku feminismu, queer tématiky, politikaření a ostré kritiky autoritářství. „Tradice je prý hudba pro staré a nedokáže zaujmout postoj. Myslím, že je ten správný čas pochybovačům dokázat, jak hodně se mýlí,“ tvrdí Tanxugueiras a skladbu Desposorio věnovaly všem ženám, nuceným obhajovat své pozice v mužském macho světě.

Nové album Džambo Aguševi Orchestra Brasses For The Masses se okamžitě usadilo na nejvyšších příčkách žebříčků world music a je pravda, že balkánskou dechovku v tak fantastické formě jste už dlouho neslyšeli.

Šestiskladbové epíčko Love Letters přesahuje většinu toho, co indická sitaristka Anoushka Shankar dosud natočila.  Je krásné, smutné a z povahy událostí, které mu předcházely, tedy rozchod s manželem a nemoc, až odzbrojujícím způsobem upřímné. Představuje něco na způsob milostného dopisu, povzbuzení a rozmýšlení nad uzdravením ze ztrát. Působivě na něm opět zpívá německá písničkářka tureckého původu Alev Lenz.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.