Než se z králičí kožky stane měkoučká kožešina, musí ji člověk vzít do ruky dvacetkrát

Stanislav Novotný se letos dokonce stal Mistrem tradiční rukodělné výroby|foto:Irena Šarounová, Český rozhlas

"Kolem roku 1923 to koupili Kopřivovi. Potom se tady začaly zpracovávat kůže nahladko," říká Stanislav Novotný. On sám objekt v Uhřínovicích koupil v roce 1994. Místo má ale ještě starší historii. Collaltové z Brtnice tam měli bažantnici a honitbu. Ostatně, v hájence staré tři sta padesát let dnes Stanislav Novotný bydlí. Po znárodnění se ve firmě Kopřivových usídlily Sběrné suroviny. "Těžili stříbro z filmů," dodává.

Stanislav Novotný původně s kůžemi pracovat nechtěl. Lákalo ho dřevo. Jak to tak ale bývá, převzal řemeslo po otci, který pracoval v brtnické Snaze. Dnes se věnuje zpracování především králičích kůží, které pocházejí z výkupů od drobných chovatelů z celé republiky. Výsledkem jsou pak většinou polotovary pro další výrobce. V Uhřínovicích se ale šijí například i ledvinové pásy nebo teplé vložky do bot.

Proces, při kterém se z vykoupené králičí kožky stane měkoučká kožešina, není nic jednoduchého a je v něm spousta ruční práce. Člověk ji do ruky musí vzít alespoň dvacetkrát. "Tady jsou hašple. Tam je osm set litrů vody, to má vrtuli. Kůže musí mít v tý vodě neustálý pohyb," ukazuje Stanislav Novotný na jednu z nádrží v hale, a vysvětluje další postup, jehož každý krok sám ovládá. "Každou kůži si musíte dát na stůl a takhle projet proti srsti. Vidíte, jak se vrací? To zvíře bylo zdravé, vlas je pružný," ukazuje ve skladu jednu z hotových kožešin.