Nepřesnosti v našem vyjadřování, tentokrát z publicistiky

Uvědomuji si, že žurnalistika klade velké nároky na stylizaci sdělení, ale zároveň nás publicistická vyjádření ovlivňují dnes a denně. Novinář by měl být podle mého názoru jazykově kompetentní, měl by se vyjadřovat přesně, dokonce jednoznačněji než činíme např. v běžném hovoru. Nepřesnost ve vyjadřování či vyjádření jistě může být užita záměrně: připomeňme např. běžný prací prášek nebo ostatní produkty z reklamního jazyka, ale v novinářských luzích i hájích nalézáme stále nepřesná či nevhodná vyjádření, která nás mohou překvapit, zaskočit nebo pobavit. Jméno Marylin Monroe je jistou zárukou čtenářského zájmu, přesto nás loni mohlo zaujmout vyjádření, že se dražil rentgen poprsí či rentgen ňader slavné M. M.

To je zajímavé, ale kde vidíte problém nebo nejasnost daného slovního spojení?

Slovo rentgen je běžnou součástí naší slovní zásoby, asi nejfrekventovanější spojení je pro nás rentgen plic či jiné části těla, zvykli jsme si i na spojení „svlékací“ rentgeny na letištích. Rentgen má ve spisovné češtině dva významy: jednak označuje přístroj na prosvěcování (neprůhledných) předmětů, hmoty, těla aj. paprsky X, přístroj užívaný v lékařství i v průmyslu, jednak slovo rentgen označuje jednotku ozáření, tedy jednotku expozice ozáření. Tyto významy uvádí jak SSČ, tak i Akademický slovník cizích slov. Slovo rentgen ve významu rentgenový snímek, které užíváme jako běžní uživatelé jazyka, stojí na hranici spisovnosti. I pokud jde o poprsí, zde je jistá nepřesnost, z hlediska vnějšího a vnitřního uspořádání lidského těla. Vhodnější je určitě jiné vyjádření, které také bylo novináři užito: dražil se rentgenový snímek hrudníku M. M.

V denním tisku jsem se také dočetla, že jeden ze zastupitelů byl zvolen velkou, dokonce největší většinou. Už jste se s pojmem největší většina někdy setkal?

Ne, je to až úsměvné. Slovo většina je v dnešní publicistice hodně frekventované, ale největší většina jsem dosud neslyšel.

Význam slova většina vymezuje SSČ jako větší část v rámci nějakého celku. V současnosti se s daným slovem setkáváme nejčastěji v souvislosti s volbami nebo nějakým rozhodovacím procesem. I když jsme si vědomi toho, že existuje řada druhů většin – např. kvalifikovaná většina, absolutní většina, relativní většina, ústavní většina apod., přesto je nutno toto konkrétní vyjádření považovat za nepřesné a nevhodné. Zároveň dokládá i další frekventovaný nešvar současného publicistického jazyka – totiž nadbytečné užívání superlativů, i když, pokud by dané vyjádření bylo zformulováno bez superlativu – byl zvolen velkou většinou, nebylo by o nic vhodnější. Typickým publicistickým vyjádřením s podobným významem je spojení slov drtivá většina.