Není odvaha běžet, odvaha je vzdát to, říká hasič a dálkový běžec Štěpán Dvořák

11. duben 2016
Štěpán Dvořák, hasič a vytrvalostní běžec

Někdo jezdí do práce autobusem, někdo na kole, jiný autem. Štěpán Dvořák do práce běhá. Z Třebíče do Dukovan. „Kdybych jezdil, je to ztráta času. Takhle tu hodinu a půl využiji k tréninku.“ Jenže běhat jen tak, to není zábava, Štěpán má rád výzvy a překonávání sama sebe. Proto zkouší kousky, jako byl ten poslední. Běžel ze Sněžky do Třebíče. 232 kilometrů zvládl za 32 hodin 24 minut.

Běžecký výlet plánoval asi 14 dní. „Domluvit lanovku nahoru, domluvit přespání na Sněžce, domluvit doprovodné vozidlo, taky nějaké spoluběžce, kteří by se ke mně cestou připojili, aby ten běh nebyl nuda a taky doufat, že vyjde počasí,“ vyprávěl v Dobrém dopoledni Tamary Peckové. „Počasí vyšlo, bylo nádherně. Počítal jsem s minus deseti stupni, ale byly jen čtyři. Tak jsem se při zbíhání dost zapotil. Běžel jsem nalehko. Chladil jsem se tím, že jsem si sundal aspoň čepici a rukavice.“

Zhubl jsem šest kilogramů, to se mi ještě nestalo

Vybíhal v šest hodin ráno a první větší krize se dostavila odpoledne. „Začalo mě bolet břicho a dostal jsem průjem. Musel jsem pořád hledat nějaké místečko, kde nebudu vidět, zdržovalo mě to a bylo to nepříjemné. Ale hlavně jsem ztrácel energii. Když vše polevilo, tak zase přišly křeče v břichu. To už jsem to byl na vážkách, jestli nevzdám, ale křeče ustoupily,“ popisuje trampoty Štěpán Dvořák.

Když překonal zdravotní potíže, přišla noc a s ní spací krize. „Kolíbal jsem se ze strany na stranu, ale ustál jsem to. Podpořil mě táta, který jel v doprovodném autě. Říkal, že to bude k ránu lepší, ať vydržím,“ vzpomíná na běh třebíčský sportovec Štěpán Dvořák. „Zhubl jsem šest kilogramů, to se mi ještě nikdy nestalo. Nejspíš to bylo průjmem, přišel jsem o veškerou energii, kterou jsem doplnil, asi jsem běžel na zásobách, co mám sobě. Nejspíš jsem spálil kus sebe a teď nevím, jak zase přiberu,“ krčí rameny Štěpán.

Jedu podle chuti. Salám, hermelín, polévka. Nic z toho není problém

Energii doplňuje vhodnými přípravky, které doporučují odborníci na výživu. „To si hlídám, ale v podstatě jedu podle chuti. Salám, hermelín, polévku. Nic z toho není problém,“ říká Štěpán Dvořák. Při běhu toho zvládne mnohem víc než jen zakousnout se do salámu. Když se mu nějaké prostředí líbí, zastaví, udělá fotografie. Při běhu je upraví, opatří titulkem a umístí na svůj facebookový profil.

„Při tomhle běhu mě na Facebooku sledovalo asi 350 lidí, možná víc. Říct najednou, že končím, když tam všichni píšou, máš na to, to dáš, na to jsem odvahu neměl. Někteří to pochopí, někteří ne. Už jsem se setkal s negativními reakcemi. Minulý rok mi nevyšla Plzeň, kterou jsem skončil na 166. kilometru z 255. A někteří lidé to nepochopili,“ vzpomíná Štěpán Dvořák.

Oběhnout svět, to je můj sen

A plány mladého profesionálního hasiče? „Přeběhnout Českou republiku z jihu na sever, to je asi 350 kilometrů, pak z východu na západ, to je asi 600 kilometrů, což je limit pro lidské tělo. Proto běhám takové dlouhé běhy, abych natrénoval. Největší sen je oběhnout svět, ale to by nebyly velké štreky. Každý den tak třicet, čtyřicet kilometrů, pak se dát dohromady a běžet dál. To by trvalo tak tři roky,“ popisuje své sny a plány Štěpán Dvořák z Třebíče.

Spustit audio
autor: Tamara Pecková