Nemocnicím chybí tisíce sester. Studenti ve zdravotnictví pracovat nechtějí, nemají motivaci

Zdravotní sestřičky popisují svou práci jako emotivní, náročnou ale uspokojující. Radiožurnál oslovil všechny krajské nemocnice a zjistil, že ani to nestačí k tomu, aby jich byl v tuzemských nemocnicích dostatek. Problém začíná už na středních školách, podle některých ředitelů chybí studenti, kteří by o povolání zdravotní sestry měli zájem.

„Je to opravdu poslání. Je to něco, co můžu předat lidem a vidět výsledky. Je to týmová práce,“ řekla Radiožurnálu sestřička Michaela z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), kde pracuje několik let.

Právě kvůli celorepublikovému nedostatku zdravotních sester teď ministerstvo zdravotnictví prosadilo změnu ve vzdělávání. Od září bude sestrám stačit jen rok navíc po střední škole namísto dosavadních tří let studia.

Podle Michaely to je ale málo. „Já, když si to beru zpětně, skončila střední školu v 18, a to jak jsem se pak x let vyvíjela nejen profesně a ve škole, ale i mentálně. V osmnácti není člověk mentálně zralý dělat takovou práci. Měly jsme ty tři roky rozložené, za ten rok se to nestihne, nedá se to stihnout.“

Nemocnice|foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

To, že nejde o krok správným směrem, si myslí také prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová: „Pokud jde o navyšování financí, to je správně. Pokud se sestrám snižuje vzdělání, tak to nepřivede žádné zaměstnance a naopak může dojít ke snížení jejich kvality.“

Pro Radiožurnál dodává, že nemocnice budou mít i práci navíc, příchozí sestry po kratším studiu bude muset školit a dovzdělávat jejich nadřízený.

Podle ministerstva budou mít ale sestry po kratším studiu stejné znalosti a kvalifikaci jako všichni ostatní. Vliv by to nemělo mít ani na jejich výplatní pásky. Obor zdravotní sestry už se několik let netěší vysoké popularitě a upozorňují na to ředitelé středních škol i zaměstnanci univerzit.

'Stejné peníze jako v supermarketu'

Podle celorepublikového průzkumu Barometr z loňského roku se navíc zhruba polovina studentů po ukončení školy nechystá nastoupit do nemocnice.

„Ona si řekne (sestřička – pozn. redakce), tak já mám za stejné peníze nastoupit do supermarketu k pokladně, nebo mám jít dělat náročnou – fyzicky i psychicky – práci. A tam záleží na těch penězích. Pokud jim nabídneme více peněz, tak ta volba bude asi jiná,“ uvádí pro Radiožurnál Šochmanová.

Údaje ohledně platů sester za minulý rok zatím ministerstvo zdravotnictví nemá. „V roce 2015 byla průměrná mzda 25 433 korun,“ dodává mluvčí resortu Štěpánka Čechová.

Hledají se tisíce sestřiček

Podle České Asociace sester chybí v celém Česku zhruba 3000 sester. Radiožurnál oslovil každou větší nemocnici v krajích a zeptal se na situaci. Podstav je téměř všude. Nejvážnější situace je v Praze, kde řádově chybí stovky sester, nejčastěji absolventek.

Zhruba 80 jich chybí na Plzeňsku, 130 v Ústeckém kraji. Podobná situace je třeba ve Zlíně, nebo v Olomouckém kraji, kde aktuálně chybí asi 10 procent sester.

„Intenzivně pracujeme na náboru nových zaměstnanců. Ve Středomoravské nemocniční jsme nově zavedli náborové příspěvky ve výši až 50 tisíc korun. Pro všeobecné sestry na oddělení ARO do nemocnice Prostějov,“ upřesňuje Radka Miloševská, mluvčí skupiny Agel, která sdružuje několik nemocnic v kraji.

Naopak lepší je situace třeba v Jihočeském kraji nebo na Vysočině, kde chybí asi 16 sester, nejčastěji na interním oddělení. Podle údajů z ministerstva vnitra nechtějí studenti pracovat ve zdravotnictví kvůli vysokému stresu, špatným podmínkám a špatné motivaci. Resort slibuje postupné navyšování platů.