Němka odnaproti se před Rusy schovávala do komína. Tak na odsun vzpomíná hybrálecká pamětnice
Jihlava a její okolí patřila před lety do území, kterému se říkalo Iglauer Sprachinsel, což v překladu znamená Jihlavský jazykový ostrov.
V této oblasti žila většina německy mluvících obyvatel. V samém centru tohoto ostrova byla i vesnice Hybrálec.
„Nastěhovali jsme se do českého domu, byl volný. Museli jsme jít do německý školy,“ vzpomínala v roce 2008 Ludmila Streichsbierová z Hybrálce. Do obce přišla s rodiči jako třináctiletá na začátku čtyřicátých let minulého století. Její otec byl Němec, matka Češka. Jen shodou šťastných náhod mohli zůstat v Hybrálci i po válce. „Chtěli, ať se tatínek dá k Němcům, a tatínek se nedal. Říkali: dejte se k Němcům, a pošleme děti k moři. A tatínek říkal: našim dětem stačí rybník,“ vypráví pamětnice.
Když jsem vyhrála, říkali mi böhmische Sau. Nevadilo mi to
Vztahy mezi Čechy a Němci byly podle Ludmily Streichsbierové i za války většinou dobré. I děti ale občas pocítily, že se něco děje. „S těma děckama, hráli jsme špačka, a vždycky, když jsem vyhrála, tak říkali: böhmische Sau. No, mně to nevadilo,“ říká s úsměvem pamětnice, a přidává ještě vzpomínku na hybráleckého hospodského: „Když vítězili Němci, tak křičel: Viktoria siegt! A když prohrávali, tak zase říkal: Lída, nazdar!“
Mohli si s sebou vzít jen kufříček a děti. Nemohla jsem jim pomoct
Po konci války musela většina německých obyvatel Hybrálce odejít. Ludmila Streichsbierová je všechny znala, a dodnes je to pro ni velmi smutné vzpomínání. „Němka mladá, tady naproti, ta se schovávala do komína před Rusákama. Jenom malinko si mohli vzít s sebou. Kufříček a děti. Nemohla jsem jim pomoct, nemohla!“ Po sametové revoluci se někteří Němci přijeli do svého rodiště podívat. „Jezdili sem každý rok, ale nezdrží se,“ dodává Ludmila Streichsbierová.
Chalupy po Němcích prý často osidlovali sedláci, kteří prodali své majetky, a odstěhovali se do Hybrálce. Svobodné hospodaření jim pak ale brzy ukončil nový režim.
Související
-
České mobilizace se v roce 1938 účastnili i Němci. Někteří pak zběhli k wehrmachtu
Mnichovská dohoda západních mocností znamenala velký přelom v září 1938. Při mobilizaci, která předcházela Mnichovu, byli často povoláni i Němci.
-
Starosta byl Němec, ale pošta byla česká. Josefa Šánová vzpomíná na prvorepublikový Stonařov
Stonařov býval ještě za druhé světové války obcí s většinou německých obyvatel. Je už jen málo lidí, kteří si pamatují i dobu, kdy vedle sebe Češi a Němci žili v míru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.