Nemanická niva na Domažlicku zve k nerušeným toulkám

3. květen 2020

Nedaleko hranic s Německem na západě Čech toho moc nenajdete. Po válce vysídlené pohraničí, kde navíc po dlouhá desetiletí střežila východní blok takzvaná železná opona, nikdy naplno znovu neožilo. A to je vlastně dobře. Dodnes tu totiž vládne příroda.  Jedním z takových míst je určitě Nemanická niva, která se nachází v údolí Nemanického potoka nedaleko obce Nemanice. 

Území o rozloze téměř 700 hektarů se stalo přírodní památkou v roce 2015. Rozsáhlý komplex mokřadních společenstev poskytuje útočiště celé řadě vzácných živočichů a rostlin. Roste tu třeba hvězdoš hranoplodý, rdest alpský nebo prstnatec májový.

Specifické podmínky pro nivní rostliny tady vytvořily původně obdělávané pastviny. Těžko dnes uvěřit, že v údolí byla ještě do konce druhé světové války vesnice s políčky, stodolami a návsí. Nesla jméno Mýtnice, což už dnes připomíná jen dvojjazyčná cedule. V němčině tedy Mauthaus.

Nemanický potok se tu přirozeně klikatí. I když ne tak docela. Podle Tomáše Peckerta ze Správy Chráněné krajinné oblasti Český les jsou u něj dodnes vidět zásahy člověka, tedy různá odvodnění a úpravy vodního toku. Laik ale nic takového neuvidí a může se nerušeně kochat zdejší přírodou a vychutnávat klid, který tu panuje.

Radarová základna a středověký hrad Herštejn

Když se z údolí rozhlédnete dál, uvidíte už kopce v sousedním Německu. Na jednom z nich je patrná rozhledna. Tu si prý Němci postavili v době studené války a pozorovali odtud území, ze kterého byli po válce vystěhováni. A viděli i na vojenskou věž na protějším vrchu Zvon střežící letecký provoz v době studené války.

Z dob ještě vzdálenějších můžete navštívit středověký strážní hrad Herštejn. Nebo alespoň to, co se z něj na výrazném kopci do dnešních dnů dochovalo. Zřícenina malého středověkého hradu pochází z 8. století.

Dříve sloužil k ochraně obchodních stezek vedoucích těmito místy. Pobořen byl v 16. století poté, co se na něm usídlila loupeživá cháska nechvalně známého Zdeňka Dobrohosta z Poběžovic. V dobách socialistického Československa tam stávala hláska, z níž vojáci pozorovali vzdušný prostor nad státní hranicí.

autor: Pavel Halla | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.