Nejmladší kamenný most v České republice zdobí Plzeň
Máme pro vás tip na výlet do Plzně. Ale ne do pivovaru nebo jiná tradiční místa, která vás napadnou, když se řekne Plzeň. Věděli jste, že v západočeské metropoli najdeme vůbec nejmladší kamenný most v České republice? A to není jediná zajímavost, která se pojí s kamenným dvou-obloukovým bohatě zdobeným krasavcem nad řekou Radbuzou.
Kamenný dvou-obloukový most tu spojil oba břehy řeky Radbuzy už v roce 1913. Tehdy se také začala psát zajímavá historie změn jeho názvů. Most plný krásných ozdobných prvků a reliéfů, opatřený po každé straně dvojicí budek pro výběr mýtného za jeho použití, se až do roku vzniku první československé republiky jmenoval příznačně Most císaře Františka Josefa I.
Se vznikem samostatného Československa se v roce 1918 most začal poprvé, ale ne naposledy, jmenovat Wilsonův, po americkém prezidentovi. V roce 1939 se most krátce jmenoval Most Karla IV. Během druhé světové války a okupace sem most jmenoval Most vítězství; když už okupantům teklo do bot a bylo jasné, že válku prohrají, prý se takhle jmenovala řada míst u nás.
Po druhé světové válce se most znovu chvíli jmenoval Wilsonův – podruhé. Ne na dlouho. S Vítězným únorem a komunistickým pučem se z kamenné spojnice přes řeku stal Stalinův most. Později, když Stalin upadl v nemilost, se most jmenoval Ludvíka Svobody.
Potřetí a snad už na pořád Wilsonův most v Plzni
Po roce 1989 se most vrátil, už potřetí, ke svému jménu Wilsonův. Snad už natrvalo. Most si nejen v názvosloví užil své. Byl však natolik dobře naprojektován a postaven, že ve svých 89 letech bez úhony zvládl povodně v roce 2002. Tehdy se řeka v jinak hlubokém kamenném nábřeží vylila až ven do ulic a dotýkala se i horních okrajů oblouků mostů.
Most celý poctivě vytesaný z dílů z žuly projektoval vrchní městský inženýr Václav Mencl. Je široký patnáct a dlouhý šedesát metrů. Jedná se o unikátní příklad skloubení vynikající architektonické i umělecko-řemeslné kamenické práce.
Na obou koncích mostu stojí nepřehlédnutelné domky pro výběrčí mýta, které se za využití mostu platilo až do roku 1925. Most původně počítal i s tramvajovou tratí. Do vozovky byly zapuštěny kolejnice, ale tramvaj přes most nikdy nejezdila a tak byly kolejnice v roce 1934 vytrhány.
A proč se most pyšní titulem „nejmladší nebo poslední kamenný“? Od stavby mostu přes řeku Radbuzu v Plzni v roce 1913 už se u nás projektovalo a stavělo z betonu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
