Nebyl rodákem, přesto Pelhřimov a okolí miloval. Děkan Vaněk dokonce založil i hokejové družstvo

S nadsázkou se říká, že na co se v Pelhřimově podíváme, za tím stojí děkan Vaněk. Kdo byl František Bernard Vaněk? 

Kněz, který si, ač nebyl rodák, město a jeho okolní přírodu doslova zamiloval. Takový byl děkan František Bernard Vaněk.

Děkanská zahrada

Jen pár kroků za kostelem svatého Bartoloměje v Pelhřimově stojí brána do děkanské zahrady. Ta dříve opravdu sloužila jen kněžím, kteří v ní pěstovali zeleninu pro svou kuchyň, dnes je to veřejnosti přístupný městský park. 

Za jeho zvelebením stojí právě František Bernard Vaněk, který ve městě působil jako děkan od roku 1906. „On sice nebyl rodák, ale velice se tady uchytil a vykonal pro Pelhřimov spoustu zajímavých věcí,“ říká Markéta Skořepová z pelhřimovského Muzea Vysočiny. 

Děkan Vaněk například zachránil věž kostela svatého Bartoloměje před zrekvírováním nacisty, založil ve městě lidovou záložnu, ale také například hokejové družstvo. Měl rád lidovou tvorbu a sbíral starý nábytek nebo textilie. 

Jeho osobní nábytek je teď možné vidět v takzvaném Domečku, altánu v Děkanské zahradě. Ten spolu se zahradou zrekonstruoval a rád ho používal pro svou práci i odpočinek. Dodnes stojí na pavlači altánu jeho psací stůl. Založil také Chrámové družstvo, které dodávalo vybavení pro kostely a chrámy.

Křemešník

František Bernard Vaněk měl také rád přírodu v okolí Pelhřimova, zejména pak Křemešník, kde nějaký čas jako mladý kaplan sloužil. Dojmy a vzpomínky z této doby se objevují v jeho knize Na krásné samotě. „Ten román dosáhl ve své době velké popularity, dokonce byl i zfilmován,“ dodává Markéta Skořepová.   

Děkan Vaněk zahynul v dubnu roku 1943 v koncentračním táboře Dachau, kde skončil pro své otevřené vystupování proti nacismu.

Spustit audio