Názvy, které pobaví: Kokotské rybníky i pramen Čůráček najdete na Rokycansku

31. prosinec 2021

Chystáte se ve volném čase na výlet? Co takhle prozkoumat Kokotské rybníky nebo nedaleký pramen Čůráček na Rokycansku? Znáte původ jejich neobvyklých názvů?

„Kokotsko byl název vesnice, která zanikla ve 14. století a byla tady přibližně 200 let,“ uvedl ředitel společnosti, která vlastní kemp v Ejpovicích a spravuje pozemky kolem Ejpovického jezera, Michal Bíman. V této vesnici se dle historických pramenů nacházelo až 32 usedlostí. „Velikostí náměstí předčila ves možná i dnešní Rokycany,“ dodal Bíman.

Dnes hanlivý výraz znamenal ve staročeštině něco úplně jiného

„Kokotsko je historický název ze staročeštiny. Jednalo se o staročeské označení kohouta, tudíž se nacházíme v Kohoutově, kdybychom to přeložili do dnešního jazyka,“ vysvětlil ředitel společnosti.

V blízkosti rybníků naleznete další lokalitu, jejíž název může jednoho pobavit, jiného pohoršit. Jde o pramen Čůráček. „Označení může popisovat intenzitu výtoku pramene. Zřejmě působil na kolemjdoucí tak, že ze země v podstatě čůrá,“ domnívá se Michal Bíman.

Celou lokalitou vede naučná stezka Kokotské rybníky, která návštěvníky seznámí s historií místa a s rozmanitou faunou a flórou. „Po původní vsi tady zůstal Horní a Dolní kokotský rybník. Naučná stezka zhruba po 2 km opustí tuto lokalitu a dotkne se i zdejšího nejvyššího bodu, kterým je Ostrý kámen, přezdívaný také Čertův,“ popsal Bíman, který pokračoval převyprávěním pověsti o tomto pozoruhodném místě:

„Sedlák v Horomyslicích měl na dvoře obrovský kámen, kterého se potřeboval zbavit. Upsal svoji duši čertu, aby si kámen odnesl. Naštěstí když čert nesl kámen, tak mu spadl napřed do Klabavy, a než ho znovu vylovil a dopravil na místo určení, tedy ke Kokotským rybníkům, spadl mu do klekání ještě jednou. Tím vzniklo poutní místo Čertův kámen a sedlákovi to zachránilo duši.“

autoři: Kateřina Dobrovolná , Michaela Svobodová | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.