Název LiLu gentlemen skrývá originální pánské doplňky. Vymysleli je studenti ze Žďáru

Stesky starší generace, že ti mladí dnes nic neumí, sedí u počítačů a poctivé řemeslo upadá, možná zastaví následující příběh dvou bratranců ze Žďáru nad Sázavou.

Libor Havlík studuje v Brně práva, Lukáš Zrzavý v Praze medicínu. Když ještě chodili na gymnázium a začaly jim taneční kurzy, chtěli se od ostatních tanečníků lišit zajímavým barevným motýlkem. Jenže v obchodech nemohli žádný sehnat. Proto se rozhodli ušít si vázacího motýlka sami.

První motýlek

„Ten první motýlek, to vím docela přesně, ten byl z ubrusu. Vzali jsme tady takový starý ubrus, červený s červenýma tečkama,“ směje se Libor. Značku – název a logo vymyslel v hodině matematiky „To jsem si jen tak čmrkal a napadlo mě složit z našich dvou jmen něco, co vypadá jako motýlek,“ vzpomíná Libor.

Ze svého jména vzal Li, zrcadlově přidal Lu a logo bylo na světě. Motýlky měly ve společnosti úspěch, a tak se kluci pustili do opravdového podnikání. Vyřídili si úřady, potřebné dokumenty a naučili se provozovat e-shop.

Šití na stroji je jen desetina práce

První motýlky vznikly podle návodů z internetu. Výroba motýlka zdaleka nezahrnuje jen šití, říká Libor Havlík: „Naše motýlky jsou vázací a zároveň vzadu jsou na rozepnutí a je tam i sponka, kterou se dá velikost přizpůsobit obvodu krku. Dovnitř se vkládá vlizelín, což je vložka, která tomu drží hezky tvar. To jsme nevěděli, takže jsme se po večerech v pátek místo párty učili, jak nažehlovat vlizelín. Ten motýlek se musí podle šablony nakreslit, vystřihnout, pak se to musí sežehlit, sešpendlit, sešít a zase obstřihnout, otočit a znovu žehlit. To šití na stroji je tak desetina času celého procesu,“ usmívá se Libor.

První motýlky z bavlny doplňují i lesklé motýlky z italského hedvábí, kárované z vlny a polyesterové s vlastními navrženými veselými barevnými vzory. Motýlka od Libora a Lukáše nosí třeba Karel Schwarzenberg nebo zpěvák Matěj Ruppert.

Další produkty

K motýlkům nedávno začali kluci nabízet i dřevěné manžetové knoflíčky, první originální kravaty a Lukášův mladší bratr Matěj se pustil do věcí z kůže – klíčenek, pásků i peněženek.

Opět to způsobily taneční. „Nemohl jsem najít peněženku, která by se mi vešla do kapsy u saka, tak když jsem doma našel nějakou kůži, řekl jsem si, že to nemůže být tak těžké a vyrobil jsem si ji. Cílem bylo dát si do ní dvě tři karty, pár bankovek a zvenku nebylo vidět, že ji tam mám,“ říká sedmnáctiletý Matěj, který se ve výrobě také postupně zdokonaluje.

Slovo gentlemen v názvu nemá odkazovat k pěknému oblečení. „Pouze oblečení neutváří charakter člověka, ale jde také o to se slušně chovat, vystupovat, pomáhat tam, kde je to potřeba. Na druhou stranu, když si člověk toho motýlka nasadí, podvědomě chce vystupovat jako gentleman, takže k tomu paradoxně může i to oblečení dopomoct,“ myslí si Libor Havlík.

Spustit audio

Související