Náruč mámy je hojivá, říká havlíčkobrodská dětská lékařka Magdalena Chvílová
Lékaři dokážou zachránit i předčasně narozené děti, které váží třeba 500 gramů. V republice jsou velká perinatologická centra, ta se postarají o děti narozené v 24. týdnu těhotenství, u nás na Vysočině se postarají o miminka narozená v 31. týdnu. V havlíčkobrodské nemocnici jim se svým týmem láskyplnou péči poskytuje lékařka Magdalena Chvílová Weberová.
„Do 26. týdne je organismus miminka tak nezralý, že se o budoucnosti dítěte nedá s určitostí nic říct. A mezi 23. a 25. týdnem je tzv. šedá zóna, velký díl rozhodování o budoucnosti dítěte necháváme na rodičích. Stačí malinko, aby človíček přežil a malinko, aby nepřežil,“ říká o křehkých začátcích nedonošených dětí primářka dětského oddělení havlíčkobrodské nemocnice Magdalena Chvílová Weberová.
Do náruče už na porodním sále, i když má miminko dýchací přístroj
Ty nejmenší předčasně narozené děti jsou tak malé, že se vejdou do dlaně a musí strávit měsíce v inkubátoru. Podle lékařky se naštěstí ve zdravotnictví obrací trend tím směrem, aby se maminky i jejich předčasně narozené děti potkaly co nejdřív.
„Dítě musí být v inkubátoru, přístroje mu zachránily život. Ale stejně nutně potřebuje mámu – ještě 10, 12, 16 týdnů mělo být v mámině břiše, mělo dostávat spektrum impulsů do nervového systému. Pokud je nemá, nervový systém si to pamatuje a nese dál, “ vysvětluje primářka Chvílová Weberová.
Velká lékařská centra hned, jak to trošku jde, dávají nedonošeňátka do náručí mámy - už na porodním sále je dítě na dýchací podpoře a už ho maminka drží v náručí. „Náruč mámy je hojivá, není to luxus, je to nutnost,“ dodává uznávaná odbornice. Maminčina náruč nabízí miminku teplo, měkko, bezpečí, ale nejde jen o psychiku, ale i imunitu.
Mateřské mléko léčí stejně jako maminčina náruč
Předčasně narozené děti jsou třeba tři měsíce v inkubátoru, než je lékaři pustí domů. Mají už při narození vytvořené v podstatě všechny orgány, ale ještě je nemají funkčně vyzrálé. I když není vyzrálý třeba trávicí trakt, mohou být kojeny mateřským mlékem. To má stejně jako mámina náruč skoro zázračné účinky, říká havlíčkobrodská primářka: „Každé novorozeně by mělo být kojeno mateřským mlékem. I pár kapiček toho prvního mléka, které se udělá hned po porodu, má pro miminko obrovský význam. Zařídí, že dítě ohrožuje výrazně méně infekcí, kojené děti mají lepší inteligenci, přežívají výrazně častěji a výrazně lépe.“ V počátcích nefunguje správně ani souhra mezi cévním systémem a dýcháním. Každému orgánu zkrátka chybí ještě dva tři měsíce v děloze, kde by se správně vyvinul.
Předčasně narozené děti mohou mít potíže se soustředěním nebo jídlem
Děti, které se narodí kolem 24. - 25. týdne nemusí mít vážné následky na celý život. Podle lékařů se předpokládá 50 procentní pravděpodobnost, že se nějaké zdravotní následky objeví, ale už to nejsou tak zásadní postižení jako dětská obrna nebo poruchy zraku nebo sluchu. Opravdu velké postižení trápí tak 10 procent dětí, které se narodily předčasně. „Problémy se přesouvají do oblasti lehčích poruch, obvykle se nabaluje jeden na druhý. Děti jsou často rozlítané, nebo zbytečně opatrné, někdy naopak nadměrně riskují. Někdy mají poruchy kreslení, psaní, soustředění, bývají třeba míň zvladatelné, mohou mít poruchy soustředění,“ vypočítává lékařka. Dalšími obtížemi, které předčasně narozené děti provázejí, jsou poruchy růstu a příjmu potravy. Svůj vliv na to má období, kdy miminku zaváděli do úst různé sondičky nebo ventilátory pro usnadnění dýchání.
Důležité je s dětmi pracovat nejen první dny a týdny po propuštění, ale i další roky až do školního věku, upozorňuje primářka Magdalena Chvílová Weberová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.