Nadšenec z Jívoví si vyrobil flašinet ze starého krytu od šicího stroje. Jezdí s ním na sto let starém kole
V době elektronické hudby a digitálních nosičů je flašinet tak trochu úkaz. Dřevěná bedýnka hraje na stejném principu i po stovce let a pořád dokáže pobavit davy. Jednoho šikovného flašinetáře jsme objevili v Jívoví na Žďársku.
„Začal jsem sbírat historická kola, přišel jsem na sraz a tam byl pan Zimovčák, s ním jsem se domluvil a přešel jsem na vysoké kolo," říká František Uhlíř z Jívoví na Žďársku. Vysoký velociped si hned nechal vyrobit a začal se na něm učit jezdit. A když jednou viděl člověka, který jezdí na kole dokonce s flašinetem, bral to jako další výzvu. Hrací skříňku si dokonce vyrobil sám. Nejezdí s ní ale na vysokém kole. „Flašinet vozím na malém kole z roku 1920. Jednou rukou řídím, jednou hraju," dodává.
„Je to bedýnka z šicího stroje. Váží to čtyři pět kil. Dá se to vydržet celý den, když s tím chodím," říká. Na památku veteránů z První světové války, kteří se pak často živili hraním na flašinet, má František Uhlíř na svém nástroji letopočet 1918. Bedýnku také ozdobil různými vyznamenáními, například medailí za statečnost s portrétem císaře Františka Josefa. „Přidělaný to mám knofíkama rakousko-uherskýma," ukazuje. Písničky má flašinetář nejradši veselé, známé české.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
