Na Vysočině roste i vzácná houba čaga sibiřská. Najdete ji na jedné z tisíce bříz
Skalní houbaři a mykologové nehledají jen hříbky, lišky, ryzce nebo bedly v mechu a jehličí našich lesů. Rozhlížejí se i po kůře stromů. Tam totiž rostou houby, kterým se přisuzují i léčivé účinky. Jednou z nich je čaga sibiřská.
Členové Spolku pro ochranu přírody Pelhřimovska se pravidelně scházejí v kuchyni turistické ubytovny v Červené Řečici a zpracovávají své houbařské úlovky. Na jaře, ještě před hlavní houbařskou sezónou, se zaměřují na houby nepříliš známé.
"Tady leží menší část sírovce žlutooranžového. Větší část už se vaří," říká Petr Marek a ukazuje na hromadu jasně žlutooranžové houby, která svým tvarem připomíná choroš. Oproti choroši je to ale houba jednoletá. "Nejčastěji to nacházím na švestkách, třešních a dubech," říká s tím, že ze sírovec usmaží v trojobalu jako řízek. Je třeba dodat, že sírovec Petr Marek ořezal z jednoho stromu, a houby je plná bedna.
Jen na jedné z tisíce bříz je možné i na Vysočině najít dřevokaznou houbu, která se stala vyhledávanou komoditou pro léčitelství. O čaze sibiřské se říká, že je to královna všech hub, a prý je i zárukou dlouhověkosti. "Čaga sibiřská, česky rezavec šikmý. Sbírá se to z bříz, roste to spoustu let," říká Petr Marek, a na fotografii ukazuje, jak vypadá čaga na stromě. Neznalý člověk by si ji mohl snadno splést s nádorem na kmeni stromu. Čaga se suší a poté strouhá na jemný prášek. Z toho se připravuje čaj.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
