Na Vysočině opravují turistické značky po třech letech. Dobrovolníci je obcházejí pěkně po svých

Česká republika patří mezi země s nejlépe značenými turistickými trasami. Je to určitě i zásluha značkařů. 

Značkaři totiž musí pěkně po svých procházet trasy, kontrolovat, jestli nějaká ta značka nezmizela i se stromem nebo nezarostla mechem. 

Značkař

„Ty značky by měly být aspoň dvě stě metrů, když je to jasná cesta,“ říká předseda žďárských turistů Josef Miluška a ukazuje na značku na stromě. Sám pravidelně obchází trasy ve své oblasti, a kontroluje stav značení. 

Zvlášť po kůrovcovém kácení je to velmi důležité, protože se stromy zmizely i některé značky. I když, pokud je to možné, vycházejí lesníci turistům vstříc. „Ten strom už poškozený uříznou nad značkou, takže ta značka zůstává,“ říká turista. Takové řešení je podle něj ale stejně dočasné, protože uříznutý strom už nemá velkou trvanlivost.

Škrabka, pilka, barvy, štětec

Josef Miluška musí při svých výpravách počítat s tím, že našlape mnohem víc kilometrů, než je oficiální délka značené trasy. Nejen, že ji většinou jde tam i zpátky, ale s tím, že zachází ke každému stromu nebo sloupku se značkou, kroků přibývá. 

S sebou nosí dřevěnou bedýnku s uchem, ve které má vše potřebné k opravě nebo vytvořené značky. „Vodící barva a bílá, samozřejmě potřebuju štětce, drátěný kartáč, škrabku,“ ukazuje. Kartáč je třeba například k očištění značky od špíny nebo mechu. Škrabku značkař používá k vytvoření hladkého podkladu na stromové kůře. Občas je potřeba i pilka. „Na prořezávání. Některé značky nám přikryjí větve.“

Spustit audio

Související