Na vrcholu Harusova kopce stávala turistická chata s rozhlednou. Vydržela tam jen dvacet let

27. říjen 2025

Před sto lety si novoměstští lyžaři postavili na Harusově kopci turistickou chatu. Za války ale vyhořela. Příčinou nebyly boje, ale jedno bafnutí na pánvi. 

Bylo to roku 1922, kdy pod vrcholem Harusova kopce otevřeli první turistickou chatu. „Byla to velká událost. Na tom otevření se sešlo tisíc lidí,“ popisuje Alice Hradilová z Horáckého muzea v Novém Městě na Moravě. 

Lyžařské středisko

Tehdy měli místní velké plány. Chtěli vybudovat velké lyžařské středisko. Chatu projektoval brněnský architekt Mráček. „On sám byl sportovec, lyžař, kamarádil se s místními lyžaři,“ dodává muzejnice. Chata to ale byla maličká, se šesti lůžky, takže v podstatě hned začalo shánění peněz na větší. 

Velká jednopatrová chata s věžičkou stála na kopci už o rok později. „Byla velmi prostorná, ubytovalo se v ní třicet lidí a měla dvě místnosti jako restauraci. A nahoře vidíte ve věžičce rozhlednu,“ ukazuje Alice Hradilová na dobové fotografii. Kolem chaty bylo tehdy volné prostranství, na kterém startovaly lyžařské závody.

Požár

V roce 1942 bohužel chata vyhořela. „Stalo se to paní kuchařce, nějakej omastek začal hořet na plotně, blaflo to do komína.“ Dřevěná chata samozřejmě okamžitě vzplála a nepomohl ani dostatek vody ve studni. 

Lyžaři samozřejmě hned začali uvažovat o stavbě nové chaty. Muzeum má dokonce k dispozici nějaké návrhy. Jedním z nich byl i návrh architekta Jana Krumla, který je velmi podobný dnešnímu Ski hotelu, který stojí v areálu u paty Harusova kopce. I ten je ostatně postavený podle plánu Jana Krumla. 

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.