Na své zahradě neryje ani nepoužívá postřiky. Přesto jí všechno vzkvétá

28. únor 2020

Adéla Hrubá je permakulturní designer. Jednoduše řečeno vytváří zahrady přirozeným a chytrým způsobem. Nejde jen o zahradničení, ale o fungování celého hospodářství. Před třinácti lety začala tvořit svou vlastní zahradu v České Rybné u Žamberka. Dnes už radí ostatním, jak na to.

„Permakultura je umění vidět a vytvářet vzájemně prospěšné vztahy. Původ slova je v angličtině a v překladu znamená permanent, což je trvalá, trvale udržitelná a culture, což je kultura,“ vysvětluje pojem permakulturní designerka Adéla Hrubá.

Tři hlavní rozdíly oproti klasické zahradě:

1. Smíšené kultury

Na záhoně není jen jeden druh, ale chytře se kombinují různé rostliny tak, aby si nekonkurovaly, ale vzájemně prospívaly. „Například spolu na záhoně krásně ladí mrkev, hrách a cibule. Cibule chrání mrkev proti pochmurnatce mrkvové a mrkev chrání cibuli proti květilce cibulové a hrách tomu všemu dodává živiny. A mezi tím mám měsíček, heřmánek nebo semínka kopru, která podporují klíčivost. Po záhonech rozhazuju pacibulky česneku, protože ten dobře dezinfikuje půdu. Funguje mi to už 13 let. Skutečně se obejdu bez chemie,“ říká Adéla Hrubá.

Zeleninové záhony na permakulturní zahradě Adély Hrubé

2. Život v zahradě

Cílem je vytvořit zázemí pro užitečné živočichy, kteří pomáhají udržovat celý systém v rovnováze.

3. Bezorebné pěstování

Nepoužívají se žádné chemické postřiky ani umělá hnojiva. Adéla Hrubá neryje a neobrací půdu na své zahradě už víc než deset let. Místo toho trvale obohacuje půdu o organický materiál a kompost a využívá různé druhy rostlin, které zlepšují strukturu a kvalitu půdy. Za tu dobu podle ní neuvěřitelně stoupla schopnost země zadržovat vodu. Půdu nikdy nenechává holou. Vždy je pokrytá mulčem nebo živou rostlinnou hmotou.

Adéla Hrubá je velkým příznivcem domácího semenaření. Její srdeční záležitostí jsou fazole. Zdědila je po své prababičce. Je to rodinná odrůda, ve které je kus historie. Zahradnice na své permakulturní zahradě pěstuje a uchovává více než sedmdesát starých, krajových a vzácných odrůd a nabízí je ostatním zájemcům.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.