Na prvňáčka čekají ve škole velké změny

Rodiče se často soustředí jen na oblast rozumovou, na psychickou zralost svého dítěte. Jana Svobodová ale vysvětluje, proč to není správné: „Zapomínají na to, že máme k dispozici jednu energii, z níž si organismus bere, jak potřebuje. Takže pokud dítě nebude připravené po stránce sociální a bude přemýšlet, jak se oblékne, kde má své věci, jak si je uklidí a řeší své postavení v kolektivu, pak z této energie odčerpá a už mu nezbude na nové poznatky.“

Také fyzická zátěž ve škole je jiná, je zde jiný režim i pohybová aktivita. „Ve škole se dítě nemůže spontánně pohybovat, musí daleko více času vydržet sedět a pracovat u stolečku. Pro ně je něco nového i nést si tašku nebo v jídelně unést tác s celým obědem, to doposud neznalo,“ zamýšlí se ředitelka poradny.

Rodina je nejdůležitější

„Základ je v rodině,“ soudí Jana Svobodová. „Jestliže rodič nenaučí dítě sebeobsluze, samostatnosti, nedovolí mu mít povinnosti, tedy odpovědnost, tak to bude mít ve škole těžké.“ Rodič má být dítěti příkladem a vzorem, naučit například zdravit a podobně. Mateřská škola děti naučí spoustu věcí především po stránce sociální. „V dnešní době jsou menší rodiny, které nemají tak bohaté vazby a ve školce si dítě najde místo mezi vrstevníky. To je velký posun v sociálním vývoji.“

Odklad se dítěti doporučuje v případě, že v některé ze tří zmiňovaných oblastí není připraveno. Podle Jany Svobodové je důležité i to, do jaké školy se dítě chystá a jak je připravená rodina. „Pokud není, dáme doporučení k odložení nástupu do školy. Jsou děti, které jsou bojácnější, úzkostnější, i s tím musíme počítat a zohlednit.“ Mezi pátým a šestým rokem se vývoj dětí velmi zrychluje a je na nich vidět každý měsíc. Poradny proto začínají posuzovat v jarních měsících u těch nejstarších dětí, mladší děti přijdou na řadu až od května.