Na pražské vysoké škole studenti zkoušeli vyrobit plast z mléka. Do běžného života ale mají bioplasty ještě daleko

Na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze zkoušeli studenti vyrobit bioplasty z mléka. Na pokusu pracovali pod vedením svých pedagogů. Inspirovali se americkými vědci.

Jejich postup lze zopakovat i v běžných domácnostech. „Odměříme si mléko a přivedeme ho k varu. Pak musíme snížit hodnotu pH pod 4,3. Na to doma máme běžně k dispozici ocet nebo kyselinu citronovou,“ vysvětluje postup výroby hmoty z mléka Soňa Hermanová, odborná asistentka na Ústavu polymerů Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. „V další fázi, když máme připravené čisté suché plátýnko, tak opatrně tento polymer přeneseme na plátýnko a jemně vymačkáváme vodu,“ dodává.

Čtěte také

Z materiálu se podle něj dají vytvořit třeba korálky, které v suchu vydrží několik týdnů. Po dalším zpracování se z kaseinu neboli mléčného proteinu může vyrobit i jedlá fólie na potraviny. Obal se po využití následně vyhodí na kompost, kde se rozloží. Fólie tak nezatěžuje životní prostředí.

Na tři kila tohoto biomateriálu je potřeba 100 litrů mléka. „To by si nikdo v afrických zemích nebo například v Indii, kde je nedostatek a spíš hlad, nedovolil,“ říká Jan Kyselka, odborný asistent na Ústavu mléka, tuku a kosmetiky VŠCHT.

Vysoká cena je překážkou i podle Vlada Volka, ředitele Obalového institutu Syba. „Pokud máte obal, který je dva až třikrát dražší než obal z klasických surovin, je problém najít cílovou skupinu, která je ochotná za něj zaplatit,“ říká.

Uvést bioplasty do běžného života by podle něj mohla regulace. Jako příklad uvádí Francii a Itálii, kde je zákaz nákupních tašek z polyetylenu, jsou tam povoleny tašky z biopolymeru.

„Jsme někde tam, kde byl start polymerů před sto až sto dvaceti lety,“ říká Volek.