Na polském břehu řeky Olše si můžete prohlédnout repliku staré těšínské tramvaje
Jezdila pouze jednu dekádu, pak už provozu okolnosti nepřály. Přesto se těšínská tramvaj nesmazatelně zapsala do paměti města na řece Olši. Dnes se na polském břehu řeky můžete vydat na výlet v čase a vrátit se o dobré století zpátky, kdy elektrická tramvaj jezdila z dnešní polské části Těšína až na českotěšínské nádraží.
Byla to v roce 1911 velká sláva, když se Těšínští poprvé svezli elektrickou tramvají. Vybudování tratě bylo důležitým počinem a známkou toho, že v modernizaci i tento kout mocnářství drží krok. Pak ale doba udělala pár politických kotrmelců a město na řece Olši bylo rozděleno a překrojeno státní hranicí. A tramvajová trať v Těšíně byla zrušena.
Symbolické připomínky ale existují. Dnes ji připomíná replika historického vozu na polském břehu řeky Olše a také symbolické odkazy na jedenáct tramvajových zastávek a celou bezmála dva kilometry dlouhou trať spojující polskou a českou část Těšína.
„Tramvajová doprava tady fungovala od roku 1911 do roku 1921. Vyjížděla od českotěšínského nádraží, kousek dál byla zastávka Nádražní. Pak pokračovala až k ulici Pražské a potom už je to kousek k Mostu Družby a dál do Polska,“ popisuje těšínský patriot Břetislav Boháč.
V chodníku u někdejší zastávky Nádražní je dnes umístěná plastika, která je replikou kusu kolejnice. Jde o ohnutý kus železa, který je opatřený QR kódem. Ten umožňuje turistovi s chytrým telefonem získat víc informací o bývalé těšínské tramvajové dráze. Další jsou pak k dispozici v infocentrech na obou březích řeky Olše.
Replika stařičkého vozu
Repliku historické tramvaje spatříte při pohledu přes řeku Olši od českotěšínské kavárny Avion. „Replika je tu vystavena od konce roku 2023. Těšínská tramvaj vyjížděla kousek od nemocnice v Polsku na Bielské ulici, přes Horní rynek a Rynek, po polské Hluboké ulici až na Hlavní třídu. Na začátku minulého století se ta českotěšínská Hlavní třída jmenovala Saská Kupa. Pak tramvaj přejela do ulice Nádražní, přímo před nádražní budovu té Košicko-bohumínské dráhy,“ přibližuje Břetislav Boháč trasu z druhého konce.
A zároveň připomíná, že se v minulosti uvažovalo o obnově tramvajové trati přes těšínské části, nicméně plány omezila zřejmě rentabilita provozu tak krátkého úseku. Jedenáct zastávek je dnes ve městě symbolicky vyznačeno. A replika historického vozu je volně přístupná. Ta se ostatně hlásí o pozornost hlasitým zvonečkem.
Vezměte místo a zazvoňte si
Za mostem na polské straně Těšína tak můžete nastoupit do tramvaje a vrátit se o víc jak sto let zpátky. Cedule na čele vozu hlásá v němčině Bielitzer Strasse. „Na dalším okně je pak nápis Bahnhof,“ upozorňuje průvodce na konečné stanice těšínské tramvaje. A repliku vozu chválí. „Velmi pěkné. Děti i dospělí si tady mohou posedět a mohou si i cinknout,“ říká Břetislav Boháč.
Ve voze je na dřevěných lavicích osmnáct míst k sezení, dalších sedm pak k stání. Zvonek se prolíná s hudební smyčkou, která návštěvníky vtahuje do dobové atmosféry, aby zjistili, jak se kdysi přes Těšín a přes volně plynoucí řeku Olši či polsky Olzu jezdilo. A nahlédnout je možné i pod ruce řidiče tramvaje, na ovládací pracoviště, kde jsou kliky, brzda a páky s ozubeným kolem.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
