Na pelhřimovském hřbitově se dají vyprávět spousty příběhů. Osudy známých osobností mapuje Jaromíra Jirků

3. říjen 2024

Režiséři Oldřich Lipský a Otomar Krejča, kněží Jan Křtitel Pauly nebo František Bernard Vaněk, starostové, lékaři, vynálezci i továrníci, kteří se v Pelhřimově narodili nebo působili, mají jedno společné! Jsou pochováni na třetím pelhřimovském hřbitově, kde se pohřbívá od roku 1907.

Městská knihovna Pelhřimov pořádá vycházky nazvané „Pelhřimovský hřbitov – místo odpočinku významných osobností“. Výklad pro návštěvníky připravuje Jaromíra Jirků, bývalá pelhřimovská učitelka češtiny a dějepisu. Se svými žáky si při výuce často povídala o osobnostech, které ve městě žily a nějak ho změnily, nebo přispěly k jeho rozvoji. O jejich příběhy se později začala dělit i s dospělými zájemci o historii Pelhřimova.

 „Když už jsem přestala učit, tak jsem začala dělat prohlídky města. Při té jedné procházce jedna paní řekla – nemohla byste udělat něco takového o hřbitově? Tak jsem se zarazila, že to už bych byla moc troufalá, protože nejsem historička, ale když jsem přišla domů, tak manžel, který se zabývá pověstmi, mi řekl, ať to zkusím, že hřbitov znám, tak jsem to zkusila,“ říká paní Jirků. Nejprve připravila pro městskou knihovnu jen prezentaci, ale pak z ní vznikla procházka přímo na hřbitově. Pokaždé na ni přišly desítky lidí.

Na úvod se zájemci dozvědí několik zajímavostí i o místě samotném: „U vchodu na těch dvou sloupech bývaly hlavy dvou andělů od sochaře Františka Bílka, ale protože pelhřimovští občané nebyli spokojeni s tím, jak andělé hledí zlým pohledem, trvali na tom, že ty sochy musí být odstraněny. Stejně tak na sloupech byly fresky od malíře Viktora Foestera, bratra hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera, a ty musely být také odstraněny, protože se pelhřimovským nelíbily,“ uvádí pro skupinu asi šedesáti lidí, kterou dále vede po trase nejzajímavějších osudů osobností pelhřimovské historie.

Spustit audio