Na místě, kde se scházejí trampové, stojí nová Boží muka. Jsou z jednoho kusu dřeva
Křížků u cest, Božích muk a smírčích kamenů stojí v krajině i obcích spousta. Většinu z nich tam ale lidé umístili před mnoha desetiletími, ba i staletími.
Občas se ale najde výjimka. Úplně nová Boží muka stojí například u jedné chaty v Malém Budíkově na Pelhřimovsku.
Křesťanské prostředí…
„Jsem toho názoru, že indiánských totemů je po republice tolik. Žijeme v křesťanském prostředí, tak je vhodnější udělat něco pro to, abychom si ti připomněli,“ říká majitel trampské chaty Pavel Kaštan Málek.
Bylo to právě jeho rozhodnutí Boží muka u chaty postavit. On také rozhodl, že budou zasvěcena Panně Marii. Výroby sloupu se soškou světice se ujal zkušený řezbář Jan Štěbeták ze Strmilova.
Svěcení nových Božích muk se ujal kněz Pavel Veit z Lipnice nad Sázavou. Připustil, že světit nová Boží muka je velmi výjimečné, a má z nich velkou radost. Vedle chaty si připravil malý improvizovaný oltář. „I to málo stačí k tomu, abychom posvětili toto nádherné místo,“ říká kněz. Na stolku stojí miska s vodou, vedle leží hrstka soli a ratolest. Pavel Málek připravil vavřínovou. „Voda je symbol života, sůl vtiskuje pružnost a život té životodárné vodě, ratolestí budeme kropit jednotlivá místa,“ vysvětluje Pavel Veit.
Pokora k přírodě
Obřadu se zúčastnily asi dvě desítky trampů. Na tomto místě se pravidelně scházejí u ohně. „To se nám nikdy nezdálo, že by mohlo být něco takového i pro nás,“ říká jedna z trampek.
„Jsou to takové styčné body, všelijaké ty smírčí kříže, co jdeš cestou. Ten tramping je o pokoře, o pokoře k přírodě, o pokoře k jednoduššímu způsobu života. Aspoň něco do toho trampingu přijde shůry,“ dodávají ostatní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
