Na každou zimu musíme připravit čtyřicet metrů dřeva na topení
Na Pelhřimovsku, na úpatí hory Křemešník stojí hájovna Korce. Nepředstavujte si malou chaloupku s parožím ve štítu, na Korcích stojí jednopatrový zděný dům, obklopený zahradami a lesy. Poslední dva roky v něm s celou rodinou žije lesák tělem i duší Josef Beran.
Josef Beran není hajným v pravém slova smyslu. Pracuje pro Správu městských lesů Pelhřimov jako vedoucí odbytu dřeva a svou kancelář má ve městě. Lesník na Korcích si ale náhodou postavil dům v blízké obci a Josef Beran sáhl po příležitosti. Teď žije v hájovně s manželkou a malým synem.
Když vstoupíme do hájovny, ocitneme se ve velké vstupní síni. Na zdech visí fotografie hajných, kteří tudy během let prošli. "Ta spodní část je společenská. Konají se tady poslední leče nebo školení zaměstnanců. Nahoře je byt, ve kterém bydlíme my a také je tam inspekční pokoj pro hosta," popisuje Josef Beran.
Když nemusí Josef Beran do lesa za prací, určitě se doma nenudí: "Kolem hájovny je velká zahrada, práce je tady hodně. Mám tady včely a hodně času nám zabere příprava dřeva na zimu, protože se tady topí dřívím.“ Část dřeva dostane jako deputátní palivo od firmy, zbytek si ale musí zajistit sám. Prase, slepice ani králíky ale na hájovně nenajdete. "Jsou tady psi, včely a to nám stačí. Máme zvířata tady kolem v lesích," vypráví Josef Beran a spokojeně upíjí čaj s koreckým medem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
