Na hodinách češtiny poznávají Ukrajinci svůj nový domov. Chodí na vycházky po Jihlavě
Ze 400 tisíc uprchlíků, kteří přišli do České republiky, jich přes dva tisíce žije v Jihlavě. Tam se také učí česky.
V hodinách češtiny začali poznávat město na vycházkách na zajímavá historická místa - k hraničnímu kameni, na hradby, nebo do městské knihovny. Jedna z prvních vycházek ukrajinských uprchlíků vedla do kostela Povýšení svatého Kříže v centru Jihlavy.
Město na stříbře
Farář církve československé husitské František Tichý provází skupinu ukrajinských studentů češtiny kostelem Povýšení svatého Kříže v Jihlavě. Jednoduchými větami přibližuje místo, kde teď žijí.
„Město Jihlava vzniklo ve 13. století. To bylo v době, kdy se tady našlo stříbro. Velice rychle z původní malé osady dole u řeky vyrostlo město s hradbami a stalo se brzy i městem královským. Protože stříbro, to jsou prachy a byznys,“ usmívá se na více než dvacetičlennou naslouchající skupinu, než se pustí do výkladu o vzniku a historii samotného kostela, kde působí.
Výuka češtiny
Výuku češtiny v Jihlavě organizuje F POINT, kde má své žáky i Pavel Řezníček. Nápad prohlédnout si město vznikl přímo v hodině. „Vím, jak těžké je zmocnit se cizího jazyka, tak se jim to snažím udělat veselé, zajímavé. A když pan učitel Illya navrhl, ať se k tomu hraničnímu kameni, o kterém jsem mluvil, zajdeme podívat, tak vznikl tento spontánní nápad. Naštěstí jsme za tu hodinu a půl, kterou máme k dispozici, došli přes hradby, a letní kino až nahoru k Jiřímu z Poděbrad. A protože jsem měl pocit, že zní málo češtiny, snažil jsem se popsat jednoduché věci a říkat jim to tak, aby to přijaly ty děti z první třídy, přes jejich maminky až po babičky, kterým je přes padesát,“ vypráví Pavel Řezníček.
Na F POINT chodí studenti na výuku češtiny ve čtyřech skupinách po deseti až patnácti lidech, od pondělí do čtvrtka. Na vycházky jsou spojení, a tak jich společně vyráží desítky.
Učitel Illya
Výklad na vycházkách pro jistotu tlumočí Illya Bey, učitel češtiny z ukrajinského Záporoží. K češtině přišel paradoxně na Slovensku, kde studoval, ale někteří učitelé byli Češi. Proto se raději díky nim a později i z učebnic naučil také náš jazyk. V Záporoží pak ve výuce pokračoval, teď učí a tlumočí v Jihlavě. „Tady si poslechnou vždy nějakého českého lektora, který něco řekne a určitě to přispívá k tomu, aby se adaptovali, socializovali se a dozvěděli se více o Jihlavě, její historii a kultuře,“ soudí Illya Bey.
„Moc vám děkujeme za tuto krásnou procházku, a za to, co jste nám všechno povídal,“ říká pěknou češtinou na konci prohlídky kostela studentka češtiny Vitalija.
Související
-
Začaly zápisy ukrajinských dětí do škol a školek. Uprchlíky přijali také v Novém Městě na Moravě
V Česku začaly zápisy ukrajinských dětí do základních a mateřských škol. Pokračovat budou až do poloviny července. Jejich termín si mohli určit sami ředitelé.
-
Probíhají přijímací zkoušky na střední školy. Mladý Ukrajinec žijící v Polné chce být automechanikem
První kolo přijímacího řízení na střední školy skončilo. Někteří ukrajinští uprchlíci ale teprve v těchto dnech začínají řešit, kam jejich děti v září nastoupí na školu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka