Na Havlíčkobrodsku začala sklizeň, jaro je totiž časem topinamburů

6. duben 2016

Zatímco zemědělci začali sít obilí, u Valečova se pěstitelé pustili do sklizně topinamburů. Odborníci z havlíčkobrodského výzkumného ústavu bramborářského je pěstují na zhruba jednom hektaru. Čtyři odrůdy vyorá kombajn během pěti dnů.

Trochu netradičně dnes ve Valečově vyjel kombajn, dokončuje totiž sklizeň topinamburů. Jarní sklizeň je lepší, protože se jednotlivé hlízy lépe třídí, vysvětluje Pavel Kasal z havlíčkobrodského ústavu bramborářského.

„Sklizeň je výhodná až na jaře, kdy topinambur netvoří celistvý val, podzimní sklizeň totiž znamená daleko více ruční práce při odlamování jednotlivých hlíz od trsu.“

„Hlízy byly vyorány ze země a na spodním pásu rozdruženy od zbytku natě. Hlízy potom padají přímo do pytlů,“ dodává Kasal.

Na Havlíčkobrodsku se sklidí celkem čtyři odrůdy topinamburu: Karin, Rút, Zlata a Skarlet. Zájem o ně je trojnásobně vyšší než jejich samotná produkce.

„Velkou část odběratelů tvoří zahrádkáři, dále si od nás kupují sadbu ekologičtí farmáři, kteří ji produkují jako zeleninu. Mezi velké odběratele patří též myslivci, kteří sází topinambur jako kryt a zdroj potravy pro lesní zvěř,“ vysvětluje Pavel Kasal.

Syrovou hlízu topinamburu lze chuťově přirovnat ke kedlubně, podle pana Kasala v ní navíc vyniká oříšková chuť.

„Jsou jedinečné i tím, že obsahují inulin, jsou tudíž vhodné jako potravina pro diabetiky. Hlízy také obsahují mnoho vitaminů a minerálních látek,“ dodává odborník.

Čtěte také

Havlíčkobrodští výzkumníci mají ve Valečově dalších jedenáct klonů topinamburů, které zkoumají. Původem je rostlina ze severní Ameriky, největším pěstitelem je ale Čína. V Česku mívá přezdívku židovské brambory.

autoři: Hana Mikulincová , Anna Maňourová
Spustit audio