Na dveře pokoje teenagerů bychom měli klepat
„Dospívání je období, ve kterém se všechno, co se do té doby děti naučily, co získaly, z čeho se poskládala jejich osobnost, hroutí a vše se staví na nových, jiných základech,“ vysvětluje rodinná psycholožka Elen Sejrková. „Oni řeší těžké otázky jako kdo jsem, kam mířím, proč tu jsem, co chci a jaký to má smysl. Tyto otázky plus to, že se jim zhroutily jistoty, plus hormony, které dělají svoje, způsobí, že jejich základním životním pocitem je nejistota. Tu často překrývají suverénním jednáním navenek, které rozčiluje náš dospělé.“
Podle Elen Sejrkové se dá dospívajícímu potomkovi pomoci například různými tipy nebo doporučeními jak se chovat. Naopak varuje před větami, které je shazují: „Bývají velmi alergičtí na řeči typu: ,Ty tomu ještě nerozumíš, ty ještě nejsi dostatečně starý.ʹ Oni už se nevidí jako děti, ale my v nich ještě nevidíme dospělé.“ Psycholožka dále radí, abychom nekomentovali, jak dospívající vypadají a co si oblékají. „Pro toto období je typické, že se chtějí odlišit. Kromě toho se ještě začnou jinak chovat, jinak mluvit, mají jiné ideály a vzory, poslouchají úplně jinou hudbu.“
Rodiče prostě musí být ti nejhorší
To, že pro dospívající se dosud milovaní rodiče náhle změní v ty nejhorší na světě, je normální. Elen Sejrková říká: „Je to tak dobře zařízené právě proto, aby jim to později umožnilo bezproblémový odchod z rodiny. Kdyby rodiče pořád byli pořád milovaný tatínek a skvělá maminka, tak by se jim od nás nechtělo. Pokud je necháme, a budeme se na to dívat zpovzdálí, jako že to je jen nějaká vývojová etapa, tak až dospějí, zase se k nám vrátí,“ uklidňuje psycholožka.
Dodává ale, že v období dospívání už je pozdě někoho vychovávat či měnit. „Nejdůležitější období z hlediska výchovy je do pěti, šesti let, kdy dítě dostane zdravý základ. Tam, kde ho rodiče respektují, kde funguje komunikace, je pak mnohem menší pravděpodobnost, že se v dospívání chytne nějaké špatné party.“ Každá rodina má svá pravidla. Podle Elen Sejrkové u dítěte, které je zvyklé respektovat pravidla od malička, funguje totéž i v pozdějším věku.
Teenageři chtějí být zavření ve svém pokoji, stahují žaluzie, chtějí temné barvy, a podobně. „Toto bychom jim měli dopřát,“ uzavírá psycholožka. „Když se takto stahují do sebe, protože v sobě mají tu nejistotu, pomáhá jim to hledat sami v sobě. Respektujme proto jejich soukromí a naučme se klepat na dveře jejich pokoje.“
Chat s Elen SejrkovouVíce z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
