Mlčenlivý vrah

Bažant a jeho oběti (ilustrace z Národních listů z 29. 6. 1926)
0:00
/
0:00

Měly zemřít tři dívky, ale jedna přežila. Vrah mlčel, když ho vyslýchali. Mlčel, když ho soudili. Mlčel, protože neměl slova na svoji obranu.

Božena Říhová

Jindřich Bažant poprvé střelí Boženu Říhovou do hlavy a pak do stehna. Když dívka leží na zemi, namíří jí na prsa. Střela ale nevyjde. A tak ji bije kladivem, dokud nezlomí násadu. Pak ji polije benzínem a škrtá sirkami. Dívka se brání, ale jemu se nakonec podaří ji zapálit. Naštěstí ho vyruší lidé z vesnice a uteče.

Dívku lidé uhasí. Má ohořelou horní část trupu a pravou tvář, vlasy, proraženou lebku, mozek naštěstí nezraněný. Náboj z revolveru ale uvízl v dolní čelisti. Průstřel stehna byl čistý. Dva měsíce strávila v nemocnici, ale přežila.

Byly toho tehdy v roce 1925 plné noviny. Násilník Jindřich Bažant totiž pocházel z bohaté pardubické rodiny, která vlastnila obchody s galanterním zbožím.

Detektiv Alois Kinter z pražského bezpečnostního oddělení ani jeho kolega inspektor Augustin Hromas zezačátku netušili, že obětí není jen Říhová, ale taky dvě ztracené dívky. Po Bažantovi se už několik dní pátralo. Až do 19. září 1925.

Podezřelý pouliční prodejce

Tehdy si strážníci Veselý a Louda ve Staroměstské pasáži v Praze všimli muže prodávajícího zlaté a stříbrné šperky. Neměl žádné doklady. Našli u něj peněženku s tisíci korunami, dvoje stříbrné hodinky, šest zlatých prstenů, stříbrný řetízek, další dvě peněženky a ostře nabitý revolver.

Měl u sebe taky dva lístky z úschovny na Wilsonově nádraží. Po vyzvednutí zavazadel byl ještě podezřelejší: v kufru bylo dámské spodní prádlo, šaty s krajkami, klobouk ozdobený květinami, na blůze i šatech stopy krve a neodeslaný dopis.

Milý tatínku, rozhodli jsme se s Jindřichem odejít, protože naší lásce nikdo nepřeje. Marie
Josefu Šafaříkovi v Hrádku u Bohdanče, 15. září 1925

Bažant objeven

I když podezřelý zapíral, že je oním „Jindřichem“ z dopisu, skončil ve vazbě. Inspektoři zjistili, že „Marie“ z dopisu bude nejspíš od začátku září pohřešovaná Marie Šafaříková, sestřenice Jindřicha Bažanta, který měl tak vážně zranit Boženu Říhovou.

Bohdanečtí četníci navíc ještě pátrali po Josefě Pavelkové, praktikantce z galanterního obchodu Bažantových. Bylo jasné, že ve vazbě sedí právě Jindřich Bažant. Pár dní zapíral, ale důkazů bylo moc. A tak přiznal, že jeho sestřenice a milenka Marie Šafaříková je po smrti. Chtěli se prý zabít společně.

Národní listy z 29. 6. 1926
Národní listy 9. 10. 1926

Apatický vrah

Jindřich Bažant, který prakticky celý soud prosedí mlčky, je popraven provazem 27. června 1927. Podle novin bylo jeho posledním přáním vidět matku: „Chtěl jsem se jí vyzpovídat. Já jsem dosud simuloval a mlčel proto, že jsem nebyl schopen se hájit. (…) Pro mne bude smrt vykoupením.“

Komisař Alois Kinter v mladším věku

Už v pražské separaci se pokoušel oběsit na opasku. Po sebevražedných pokusech byl několikrát operovaný. Do poslední chvíle tvrdil, že zastřelením „Máničce“ (jak říkal Marii Šafaříkové) plnil přání a že se pak sám chtěl zabít.

Poslední sbohem

Podle Národní politiky z 28. června 1927 Bažant těsně před popravou „vroucně dvakráte políbil podobiznu zavražděné milenky Máničky Šafaříkové“. Její tělo odpočívá pod Tatrami. „Zdrcení rodiče žádali o převoz na náklad státu, ale marně.“

Podobně dopadli i rodiče Josefy Pavelkové. Požádali rodinu Bažantovu, aby přispěla polovinou částky na převoz těla jejich dcery, Bažantovi odmítli. Matka Bažantová vůbec kryla synovi excesy. Už jednu služku kvůli němu z domu vypověděla, a třeba o onemocnění Boženy Říhové věděla. 

Když rodiče Šafaříkové po dceři pátrali, prosila je matka Bažantová, aby nechodili na policii a nevyvolávali zbytečný skandál. Není divu, že právě matku chtěl Jindřich Bažant ještě vidět před svou smrtí. „Ale já vím, že maminky ke mně nepustíte,“ posteskl si podle novin. 

Národní politika 28. 6. 1927

 

Účinkují: Hanuš Bor, Filip Kaňkovský, Vasil Fridrich, Klára Suchá, Dušan Sitek, Aleš Procházka

Scénář: Bronislava Janečková a Miloš Vaněček

Režie: Vít Vencl

Zvuk: Petr Šplíchal

Spustit audio
autoři: Bronislava Janečková, Rostislav Taud, Miloš Vaněček

Související