Miloš Podařil: Perseidy, mlhoviny a pozorování noční oblohy

Léto není pro astronomy ideálním obdobím. „Když to tak řeknu, tak léto je v tomto ohledu opravdu nudné, protože se pozdě stmívá. Dokonce čas noci je tak krátký, že ani astronomická noc vlastně nenastává,“ vysvětluje Miloš Podařil z Muzea Vysočiny a jihlavské astronomické společnosti. Astronomická noc nastává tehdy, když slunce zapadne pod obzor alespoň pod úhlem 18 stupňů, k tomu dojde až v druhé polovině července.

Meteorický roj|foto:Shutterstock

Přesto ale mají letní noci své kouzlo. Dobře jsou vidět hvězdné mlhoviny a souhvězdí, často i pouhým okem nebo pomocí malého dalekohledu.

V rozhovoru Podařil také připomněl jeden častý omyl, lidé si myslí, že léto nastává tehdy, když je Země Slunci nejblíže. „Ve skutečnosti je to přesně naopak, Země je nejdál od Slunce právě v létě. Letos to připadá na 3. července, kdy bude vzdálenost od Slunce asi 152 milionů kilometrů,“ říká. Průměrná vzdálenost přitom činí přibližně 150 milionů kilometrů. Teplota tak podle něj nesouvisí se vzdáleností, ale se sklonem zemské osy a tím, jak dopadají sluneční paprsky na povrch.

Hned 2. července si navíc připomínáme světový den UFO. „Byl to spíš trend devadesátých let, ale občas lidé ještě neidentifikované objekty na obloze hlásí,“ komentuje. A připomíná, že „neidentifikovaný“ neznamená „neidentifikovatelný“ – v tom často spočívá celé vysvětlení.

Na obloze se ale chystá ještě jedna každoroční podívaná, meteorický roj perseidů. Aktivní jsou už od druhé poloviny července, maximum letos nastane v noci z 12. na 13. srpna. „Kosmické roje jsou vlastně proudy drobných částic, které pocházejí nejčastěji z komet. Když se dostanou do atmosféry, vzniká světelný jev, který pozorujeme jako meteor,“ popisuje Podařil.